Recenze a rozhovory - jak psát?? klik; rozcestník - zajímavosti - zde



Případy z Vídně - Konec starých časů 2/2 - kapitola dvacátá první

16. february 2019 at 0:30 | Terka |  Případy z Vídně

Všichni toho měli na oddělní vražd už nejspíš plné zuby, protože Alex nechtěl případ pustit. Chtěl konečně chytit vraha, které ho se nepodařilo chytit, když na případu dělal jeho bratr a otce Laury.
Dokonce i samotná Laura už toho měla dost! Krabice s důkazy, které obsahovaly veškeré zápisy od jejího otce prošla už nejméně desetkrát, a i to bylo málo, aby dokázala Alexovi, že zde nic nenajdou.
"Říkám ti to Alexi, ty krabice jsem prošla nejméně desetkrát. Tady nic konkrétního, co by nám pomohlo s případem není. No kromě toho zápisu…" řekla po pravdě Laura a pokračovala: "Alexi já chápu, že se snažíš uzavřít případ po otci. Ale ten případ je skoro patnáct let starý…" "To vím přece taky!" rozčílil se Alex "No výborně… Na kom si chceš ještě vylít zlost?" zeptala se ho nenápadně Laura "A co ta mrtvá? Co o ní víme?" zeptal se Alex, aniž by se podíval na Lauru a odpověděl ji "Jmenovala se Andrea Geislerová." odpověděl Kunz a pokračoval: "Její zmizení nahlásil manžel Hans Geisler. Pak se o případ začala zajímat policie. A Alexi v té době bylo jejímu synovi pět let." "Víme, kde Hans Geisler bydlí?" zeptal se nakonec Alex "Ano…" přikývl Kunz "Pořád tady ve Vídni, ale na jiném místě." dodal

Za Hansem Geislerem jeli na druhý den Christian a Laura. Christian moc dobře věděl, jak se musí asi Laura cítit, když je pod takovým tlakem, a navíc za to může její strýc…
"Jsi v pořádku?" zeptal se Christian Laury, když šli od auta k domu Geislerových "Jo je mi fajn…" zamumlala Laura "Jen už bych si od toho všeho potřebovala odpočinout." dodala "To my všichni Lauro. Nesmíš se tím tolik trápit…" řekl tiše
Hned na to došli ke dveřím domu a zazvonili na zvonek. Otevřít jim přišel mladík…, pravděpodobně se jednalo o Andreina syna.
"Kdo jste?" zeptal se Ralf "Brandtnerová, Böck oddělení vražd." odpověděl Christian a pokračoval: "Chceme mluvit s Hansem Geislerem." "Jo to je můj otec…" řekl na to Ralf
"Tati! Jsou tady poldové!" zavolal Ralf a Hans tam hned na to přiběhl
Christian a Laura řekli proč tam přijeli. Hans byl překvapen, že po patnácti letech začali opět vyšetřovat vraždu jeho ženy.
"Ty jsi Ralf, že?" zeptala se jej Laura, když vešla do jeho pokoje "Jo to opravdu jsem." přikývl Ralf a pokračoval: "Vy jste prý našli moji matku? Už víte, kdo jí to udělal?" "To se snažíme zjistit. Vím, jak ti je…" řekla na to Laura "Ne to nevíte!" odsekl "Ralfe, abych ti řekla pravdu, tak ano…, vím to. Moji rodiče jsou oba mrtví." řekla po pravdě "Hmm… Když matka zemřela byly mi čtyři. Teď mi bude devatenáct a já pořád nevím, kdo ji zabil." podotkl Ralf a pokračoval: "Chtěl bych se s ní rozloučit." "To půjde zařídit Ralfe. Budeš tam moc přijít i s otcem." ujistila ho Laura a položila mu ruku na rameno

V momentě, kdy Christian a Laura vyšli z domu Geislerových, přišla Lauře zpráva na mobil od Gregoryho. Musel totiž zůstat v práci déle a nestihl kvůli tomu vyzvednout Sashu ze školky. Laura se ocitla pod velkým tlakem…
"Co se děje?" zeptal se Christian Laury, když se Laura zamračila "Musím jet vyzvednout Sashu." odpověděla po pravdě Laura a pokračovala: "Odvezeš mě na autobus?" "A, co Alex?" zeptal se namísto odpovědi Christian "Řekni mu pravdu." řekla na to Laura a usmála se "Proč si spolu nepromluvíte?" ptal se Christian dál
Laura jen mávla rukou a nic neřekla. Hned na to oba nasedli do auta.

Samozřejmě, že se Alex ptal, kde Laura je. Christian nelhal a řekl Alexovi pravdu, že musela jet vyzvednout Sashu ze školky.
To se samozřejmě Alexovi moc nelíbilo a jen, co se Laura vrátila do kanceláře dal to na sobě znát. Laura už to však nedokázala dál snášet a bez jediného slova odjela pryč. Nemusela totiž v tu chvíli nikomu nic vysvětlovat, když tam byla jen ona a Alex.
"Kam to jdeš Lauro?" zeptal se ji Alex "Pryč… A vrátím se sem, až se sem vrátí ten starý Alex." odpověděla po pravdě Laura a pak už bez jediného slova odešla

Jistě, že se Christian s Kunzem zajímali, kde Laura je, ale Alex jim pravdu o tom, že se pohádali říct nechtěl. Možná, že by to tak bylo i lepší, ale Alex nikomu nic neřekl.
To Laura měla pocit viny. Trápilo jí, že nedokázala Alexovi sama říct, že musí pro syna jet ona, protože Gregory to nestihne…
"Jsi v pořádku?" zeptal se Gregory Laury, která seděla na židli u stolu a opírala si hlavu o ruku "Ne…" odpověděla narovinu Laura "Hmm… Bude to v pořádku, neboj se." ujišťoval ji Gregory "Já to nechápu, nikdy se takhle nechoval." řekla na to
Gregory nic neřekl a chytil Lauru za obě ruce. Usmál se a snažil se Lauře dodat odvahu. Laura se nakonec usmála taky.

Brzy ráno, když dorazil Alex do kanceláře nevěřil vlastním očím. Stála tam Laura a opírala se o zeď. Na nic nečekal a přišel k ní. Nejdřív se jí omluvil za své chování a poté jí objal…
Laura tomu nemohla uvěřit…, Alex se jí za vše omluvil.
Teď si jen přát, aby dokázali chytit vraha, který už běhá na svobodě skoro patnáct let.
 

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama
HOME | © Terka | Zákaz kopirování a zneužívání veškerého obsahu blogu! Obsah celého blogu je chráněn autorským právem! © 2013 - 2019