Recenze a rozhovory - jak psát?? klik; rozcestník - zajímavosti - zde



Mezi životem a smrtí - 7. kapitola: Dětská láska

30. january 2018 at 11:12 | Terka |  Mezi životem a smrtí

Následujícího dne měl službu druhý tým ve složení pilotky Biggi, doktorky Kollmannové a zdravotníka Ralfa.
Všichni moc dobře věděli, že mezi Ralfem a Gabrielou něco je. Ale, že je to tak vážný vztah, nikdo nevěděl.
Ralf: Mohli bychom si spolu o víkendu někam zajed. (řekl tiše Gabriele)
Gabriele: A kam? (zeptala se nenápadně)
Ralf: Do Mnichova. (odpověděl a usmál se)
Gabriele: Jenom my dva...
Ralf: Jenom my dva.
Max: Naše dvě hrdličky. (řekl, když kolem nich prošel)
Gabriele: Ahoj Maxi. (řekla na to)
Ralf: Ahoj... (přidal se)
V tu dobu byla Biggi v hangáru a házela do automatu drobné. Po chvíli se v hangáru objevil i Ebelsieder.
Ebelsieder: Zdravím Biggi. (řekl, když vešel do hangáru)
Biggi: Zdravím, pane Ebelsiedere. (odvětila)
Ebelsieder: Už jste si to rozmyslela? (zeptal se nenápadně)
Biggi: Co máte na mysli?
Ebelsieder: Ten výlet do Berlína. (řekl po pravdě a pokračoval) Chtěl bych vás představit představenstvu.
Biggi: Omlouvám se, ale v tom týdnu mě má navštívit moje kamarádka. (zalhala)
Ebelsieder: Tak to se nedá nic dělat. (podotkl)
"Centrála pro Medicopter 117. Přepadení Aareal banky, dva těžce ranění..."
Biggi: Pardon. (řekla nakonec a běžela k vrtulníku)

Sandra se zrovna chystala odvézt Enrica do školy. Netušila, ale že se zdrží kvůli Enricovému plánu, jak získat srdce holky, do které se zamiloval.
Sandra: Dobré ráno, zlatíčko. (řekla, když přišla do kuchyně) Jak jsi se vyspal?
Enrico: Dobře mami... (odpověděl)
Sandra: Co to tu, tak smrdí? (zeptala se udiveně a přivoněla k Enricovi) To je Thomasova voňavka... Kolik sis toho na sebe proboha dal? (ptala se dál)
Enrico: Jen trochu. (řekl na to)
Sandra: Jen trochu? (vyhrkla ze sebe a pokračovala) Spíš víc, jak jen trochu! Do koupelny a umýt!
Enrico: Mami...
Sandra: Na to máš času dost! Smrdíš, jak drogerie!
Enrico: Ach jo... (řekl a odešel)
Mezitím přišel do kuchyně i Thomas. I on se divil, kde se tu ta vůně vzala, a kdo si ji na sebe dal.
Thomas: Co to cítím? (zeptal se udiveně)
Sandra: Na mě nekoukej. To byl Enrico. (odpověděla po pravdě)
Thomas: Kolik si toho na sebe dal? (ptal se dál)
Sandra: To já nevím... (řekla a usmála se)
Thomas: Promluvím si s ním. (řekl z ničeho nic)
Sandra: A o čem? (zeptala se nenápadně)
Thomas: Ne o čem, ale jako chlap s chlapem. (odpověděl)
Sandra: Tak do toho... (podotkla a usmála se)
Thomas už bez jediného slova odešel do koupelny za Enricem. A Sandra nechápavě zakroutila hlavou.

Mezitím k bance Aareal dorazil tým Medicopteru. Jeden ze zraněných měl čistý průstřel ramene, ten druhý ležel v kaluži krve. Měl zasaženou plíci a nevypadal vůbec dobře.
Gabriele: Kollmannová... (řekla policistovi, který přiběhl k vrtulníku)
Policista 2: Ti zranění leží támhle. (řekl a ukázal směrem, kde jsou zranění) Jeden z nich je zaměstnancem banky. (dodal)
Gabriele: A ten druhý? (zeptala se)
Policista 2: Postarší muž. Přišel si uložit penzi... (odpověděl po pravdě a pokračoval) Ten je na tom hůř.
Gabriele: Ralfe jdeme. (řekla nakonec a rychle běželi ke zraněnému)
Postarší muž ležel v kaluži krve a skoro se nehýbal. Gabriela hned poznala, že je to s ním hodně zlé.
Zavést oboustrannou kanylu, intubovat, dát něco proti bolesti a zapojit na EKG. Tohle všechno Gabriela s Ralfem musela udělat.
Gabriele: Podívám se ještě na toho druhého. (podotkla)
Ralf: Dobře, ale pospěš si. (řekl na to)
Gabriele už nic neřekla a běžela k druhému zraněnému.
Gabriele: Jsem doktorka Kollmannová. (řekla a pokračovala) Podívám se na vás.
Torsten: Je to zlé doktorko? (zeptal se nenápadně)
Gabriele: Vypadá to na čistý průstřel, měl jste štěstí. (odpověděla po pravdě) Dám vám provizorní tlakový obvaz a převezmou si vás kolegové.
Torsten: Jistě...

Enrico se svěřil Thomasovi, proč si na sebe dal jeho voňavku. Řekl mu, že se zamiloval do jedné holky z jeho třídy, a že se to bojí říct mámě. Thomas měl proto pochopení a snažil se Enricovi nějak pomoc.
Enrico však prosí Thomase, aby to neříkal mámě. Netušil však, že tam Sandra v tu chvíli přijde.
Enrico: Máma by to nepochopila... (řekl tiše a pokračoval) Neříkej jí to prosím.
Thomas: Neřeknu. (řekl na to)
Enrico: Slibuješ? (zeptal se nenápadně)
Thomas: Slibuji, bude to naše tajemství. (řekl po pravdě)
V ten moment vešla do koupelny Sandra. Thomas zatím svůj slib dodržel.
Sandra: Co bude vaše tajemství? (zeptala se, když vešla do koupelny)
Enrico: Nesmíš jí to říct Thomasi! (vyhrkl ze sebe)
Sandra: Enrico počkej na mě v kuchyni. (poznamenala)
Enrico nic neřekl a odešel do kuchyni. Jen Sandra se dívala na Thomase podezíravě.
Sandra: Co vy dva přede mnou tajíte? (zeptala se)
Thomas: Vůbec nic. (odpověděl)
Sandra: Jsi špatný lhář Thomasi. (podotkla) Tak, že?
Thomas: Slíbil jsem Enricovi, že ti to neřeknu.
Sandra: To se mi snad jenom zdá! (sykla a pokračovala) Vy dva si ze mě děláte srandu.
Thomas: Ne vůbec ne. (řekl na to a usmál se)
V ten moment přišel za nimi Enrico. Měl na zádech batoh a v ruce držel tašku.
Enrico: Mami už jedeme? (zeptal se, když tam přišel) Přijdu pozdě... (dodal)
Sandra: Promiň, už jdu. (poznamenala)
Thomas: Počkej já ho tam odvezu. (namítl, když Sandru chytil za ruku)
Sandra: No dobře... (řekla a zakoulila očima)
Enrico: Jo! (zaradoval se)
Jen, co Enrico s Thomasem odešli, šla si Sandra ještě na chvíli lehnout. Měla totiž před sebou náročnou noční směnu na klinice.

To už Biggi s Ralfem a Gabrielou dovezli do nemocnice zraněného muže. Měl dost velkou šanci, že přežije.
Biggi: Tak, co? (zeptala se, když se Gabriela s Ralfem vraceli k vrtulníku)
Ralf: Zatím je naživu. (odpověděl po pravdě a pokračoval) Má velkou šanci na přežít, když přežije tuhle noc.
Gabriele: Kulka šla naštěstí pár centimetrů od srdce. Zasáhla jen levou plíci. (řekla po pravdě)
Ralf: Měl velké štěstí... (podotkl)
Biggi: Tak padáme, máme už dávno padla. (řekla nakonec)
Ralf: Jo... (přikývnul)

Všichni nakonec nasedli do vrtulníku a letěli zpátky na základnu.
 


Comments

1 Tom Tom | 30. january 2018 at 21:19 | React

Tak a mám dost... :D Ten začátek je prostě super!! 8-)

2 Dana Dana | 31. january 2018 at 18:00 | React

Tak to se ti povedlo. :D Jak kdybych slyšela svého bratránka. :D

3 Tereza Tereza | 31. january 2018 at 18:04 | React

Tak takhle dlouho jsem se nezasmála. :-D A to se u tvých povídek směji skoro pořád, ale toto mě odrovnalo. :-)

4 Ivo Ivo | 31. january 2018 at 23:43 | React

Tak tato kapitol se povedla. Malý Enrico se zamiloval a dal si na sebe Thomasovu voňavku. Naštěstí jej, alespoň Thomas pochopil. :D Sandře se nedím, má toho teď chudina hodně...

PS: Lidi nejsem první... :D :-P

5 Klára Klára | 2. february 2018 at 15:08 | React

Opravdu skvělá kapitola. Ta se ti povedla. 8-)

6 Sára Sára | 2. february 2018 at 15:09 | React

Skvělá část, těším se na další... :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama
HOME | © Terka | Zákaz kopirování a zneužívání veškerého obsahu blogu! Obsah celého blogu je chráněn autorským právem! © 2013 - 2019