Recenze a rozhovory - jak psát?? klik; rozcestník - zajímavosti - zde



Démon

22. april 2017 at 0:08 | Terka |  Jednorázovky

Radka nikdy na démony, duchy a posmrtný život nevěřila. Ale, když se její nejlepší kamarádka Lucka začala chovat divně, pochopila, že přeci může něco existovat.
Stalo se pár dní po Lucčině návratu z nemocnice. Lucka se hodně změnila, nebo se něco změnilo v ní. Už nebyla jako dřív…
Radka Lucku navštěvovala každý den a pomáhala jí s čím mohla. Lucka měla totiž zlomenou nohu a nemohla se sama volně pohybovat po bytu. A věděla, že se na Radku může spolehnout.

Lucka brala dost silné prášky na bolest, které jí utlumovaly, takže po nich brzy usnula. Radka však nevěděla co se za zdmi jejího pokoje děje až do dne, kdy z jejího pokoje uslyšela hlasité a divné zvuky.
"Půjdu si lehnout." řekla tiše Lucka "Dobře…" podotkla Radka a pokračovala: "Uklidím ti tady a zajedu si do města." "Jistě…" usmála se Lucka a odkulhala do svého pokoje
Radka se dala ihned do úklidu. Umyla a uklidila nádobí, vyprala a pověsila prádlo. Když byla na odchodu uslyšela podezřelé zvuky z Lucčina pokoje.
Zvuky zněly jako kvílení a volání o pomoc. Radka byla strachy bez sebe a s dlouhým rozmýšlením otevřela dveře Lucčina pokoje. Nahlédla škvírou dveří do pokoje a nevěřila vlastním očím. Lucka se na posteli prohýbala jako by měla nějaký záchvat. I s nohou, kterou měla v sádře hýbala jako by už byly všechny kosti v ní srostené.
Po chvíli se Lucka posadila na posteli a otočila hlavu směrem ke dveřím. Otočila jí a vypadalo to jako by neměla v těle žádné kosti. Její obličej vypadal jak z hororu! Její oči byly kalné a měla prázdný - mrtvý výraz a jako by tušila, že tam Radka stojí a pozoruje jí.
Radka s sebou trhla! Po celém těle měla husí kůži a nemohla dýchat. Zabouchla dveře Lucčina pokoje a utekla pryč!

Na druhý den se Radka do domu vplížila jak zloděj. Opatrně vsunula klíč do zámku a odemkla dveře. Nejdřív do přiotevřených dveří strčila hlavu a rozhlédla se kolem. Potom dveře otevřela dokořán a vklouzla dovnitř. Zabouchla, zamlkla dveře a pomalu vyšla schody.
Vešla do kuchyně, kde už na ní čekala Lucka. Seděla u stolu a pila čaj. Radka se zastavila ve dveřích a čekala až se Lucka na ní otočí čelem. Jen co se Lucka otočila, viděla Radka úplně ten samý pohled jako včera. Rychle si protřela oči a obličej. Lucka vypadala v pořádku…
"Co se děje?" zeptala se Lucka "Nic…" odpověděla Radka a vešla do kuchyně
"Jsi v pořádku?" zeptala se nenápadně Radka "Ano. Proč?" zeptala se nechápavě Lucka "Jenom tak." odpověděla Radka a pokračovala: "Včera z tvého pokoje jsem slyšela divné zvuky. Vyděsilo mě to." "To se ti jen zdálo." podotkla Lucka a otočila se k Radce zády
Na Lucčině tváři se objevil podivný úsměv…

Radka však věděla, že se jí to nezdálo. A jen se jí to tuhle noc potvrdilo. A bylo to horší.
Radka seděla u stolu dodělávala papíry do práce. Dlouhé vyplňování a kontrolování papírů jí už unavovalo. Víčka jí padaly a ona je sotva držela, aby neusnula. Káva moc nezabrala, tak si řekla, že si půjde na chvíli lehnout. Jen co si, ale lehnula na pohovku uslyšela hlasité bouchání na dveře a okno.
Radka ztuhla… Nedokázala udělat jediný krok natož se pořádně nadechnout. Bouchání bylo čím dál silnější a Radce připadalo jako by se blížilo přímo k ní. Po chvíli bouchání utichlo.
Radka si potřela obličej a přemýšlela, jestli to nebyl jen sen. Zavřela oči lehnula si na pravý bok a pokusila se usnout.
Usnula jen asi na pár minut a probudilo jí to samé bouchání. V tom bouchání uslyšela však divné zvuky. Zněl jako Lucčin hlas, ale zněl zvláštně. Zněl tak mužsky.
Radce se začaly potit dlaně a na těle jí naskakovala husí kůže. Nedokázala vstát, nedokázala se jít podívat do Lucčina pokoje a ověřit dveře a zjistit, zda je Lucka v pořádku. Zavřela oči a čekala až to přejde.
Dočkala se…

Radka se ráno moc doma nezdržovala. Vzala si všechny papíry do práce a rychle odešla pryč.
Nejala však do práce, ale do kostela. Měla pocit, že šílí a potřebovala se nejspíš vyzpovídat.
"Copak tě trápí mé dítě?" zeptal se kněz, když se posadil vedle Radky "Jde o moji kamarádku." odpověděla tiše Radka "Jen pokračuj…" pobízel jí "Ona… Ona se začala chovat divně." pokračovala dál "Ty její oči a ten její pohled. Potom jsem slyšela ty zvuky. Co to znamená?" "Jaké zvuky?" zeptal se udiveně kněz "Jako by byla někdo jiný…"
Kněz se zarazil. Nejspíš věděl, o co jde, ale nevěděl, jak to má Radce říct. Radka, ale měla v očích strach a zoufalství.
Kněz se zhluboka nadechnul a začal Radce vyprávět podivný příběh. Radka to nechápala…
"Jak je to možné?" zeptala se udiveně Radka a pokračovala: "Já myslela, že nic takového jako jsou duchové či démoni neexistuje." "Ale ano…" řekl tiše kněz "Chcete tím říct, že Lucku, moji kamarádku posedl démon?" vyhrkla ze sebe "Ano… Dokážu jí pomoc. Ale budu potřebovat i tu tvou." podotkl "Dobře…" řekla vystrašeně Radka

Radka pozvala kněze k Lucce domů až večer. Měla tušení, že se ty podivné věci budou opět dít. A měla pravdu…
Radka seděla na pohovce a kněz u stolu. V něčem listoval a v ruce tisknul růženec. V tu chvíli se to opět začalo dít. Někdo bouchal na dveře a okna a z Lucčina pokoje se ozývaly ty strašidelné zvuky. Kněz vzal do ruky Bibli a růženec a odešel do Lucčina pokoje.
Radka chtěla jít taky, ale kněz trval na tom, aby raději zůstala v kuchyni. A věděl proč…
To, co viděl kněz v Lucčině pokoji, nebyla Lucka, ale životní důkaz toho, že démoni opravdu existují. Lucka seděla na posteli a prohýbala se jako by byla z gumy. Vypadalo to jako by neměla žádné kosti!
Kněz natáhnul ruku, ve které držel růženec proti Lucce a otevřel Bibli. Začal něco číst, a to co bylo uvězněné v Lucce se bránilo.
"Vypadni!" vyhrkla ze sebe Lucka mužským hlasem "Jdi pryč knězi!"
Kněz se, ale nezalekl a pokračoval dál ve čtení.
Snažil se démona oslabit. Snažil se ho vypudit z Lucčina těla. Démon byl však silnější.
Po chvíli se opět začaly dít divné věci. Všechno se v Lucčině pokoji začalo třást, jako by bylo venku zemětřesení. Venku se však nepohnul jediný list. Světlo začalo blikat a na chvíli zhasnulo a po chvíli se rozsvítilo. Démon nejspíš chtěl nahnat knězi strach.
Lucka si z ničeho nic lehnula na postel, prohnula se a několikrát s sebou trhla. Poté zůstala ležet bez jediného pohybu. Kněz přestal mluvit a pomalu se přistoupil k posteli. Lucka se rychle posadila a natáhla ruce proti knězovi. Kněz udělal pár kroků zpátky. Lucka si opět lehla a začala normálně dýchat.
Je snad konečně po všem?

Ne nebylo po všem. Tohle se opakovalo několikrát. Kněz se snažil z Lucky démona vyhnat, ale už mu docházely nápady, protože démon byl silnější.
"Vymítám tě démone! Vymítám tě!" zakřičel kněz
Démon se mu však jen vysmíval.
Lucku to nejspíš oslabovalo, protože zůstala několik dní v kómatu. Kněz Radce vysvětloval, že to dělá ten démon, že se jí snaží zmocnit…, zmocnit jejího těla. Radka už byla zoufalá a bála se o Lucku čím dál tím víc.

Ještě na posledy to chtěl kněz zkusit. Věděl, že když se démon zmocní Lucčina těla, že to Lucka nepřežije.
Vešel do jejího pokoje. Lucka stála u okna a držela v ruce v ruce nůž. Ruka se jí třásla, její oči byly mrtvé a na tváři měla děsivý úsměv.
Kněz proti ní natáhl růženec a otevřel Bibli. Něco nahlas přečetl a potom se podíval na Lucku.
"Vymítám tě démone! Opusť tohle tělo!" řekl nahlas "Vypadni knězi!" ozval se hlasitý smích "Opusť tohle tělo démone!" nedal se kněz zastrašit
Démon se zasmál! Lucka se rozběhla proti knězovi, ale nemohla jít dál skrz růženec.
Kněz opět začal něco číst z Bible. Lucka se chytila za hlavu a vjela si do vlasů. Poté si zakryla uši, aby neslyšela knězův hlas. Po chvíli padla k zemi… Prohnula se v zádech a poté zůstala ležet bez jediného pohybu na zemi.
Kněz k ní opatrně přišel a naklonil se k ní. Nedýchala… Hraje si snad s ním démon? Zkusil teda její pulz, ale nic… Kněz stisknul růženec v ruce a kleknul si před Lucku.

Kněz moc dobře věděl, co se stalo. Démon byl silnější než Lucka… Lucka nedokázala nad démonem vyhrát. Dělaly to nejspíš ty léky, které Lucka brala na bolest.
Radka se z domu odstěhovala a už se do něj nikdy nevrátila. Bála se, že tam démon ještě někde je a mohl by posednout i jí.
Netušila však, že je jejím posedlá už dávno…
 


Comments

1 Dana Dana | 22. april 2017 at 22:22 | React

super... Trosku jsem se bala, ale dobry. :-)

2 Terča Terča | 23. april 2017 at 22:49 | React

OMG... WOW... nevím jak to mám jinak napsat. ???

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama
HOME | © Terka | Zákaz kopirování a zneužívání veškerého obsahu blogu! Obsah celého blogu je chráněn autorským právem! © 2013 - 2019