Recenze a rozhovory - jak psát?? klik; rozcestník - zajímavosti - zde



DREAM of CRIME: Všechno je jinak - kapitola třetí

Wednesday at 12:45 | Terka |  DREAM of CRIME: Všechno je jinak

O víkendu byla Marisol u Johna i přesto, že věděla, že z toho bude mít průšvih. Opět totiž svému otci neřekla, kam jde, protože věděla, že by jí to stejně nedovolil.
Její otec byl, ale plně zaneprázdněn, protože v laboratoři řešil případ vraždy a únosu. Majitel společnosti J&R, byl zavražděn a jeho čtyřletý syn beze stopy zmizel. Jeho manželka se zhroutila a až teď byla schopna výslechu…
Ariel: Už víte něco o mém synovi? (zeptala se jen, co Frank s Horatiem vešli do výslechové místnosti)
Horatio: Zatím ne… (odpověděl po pravdě)
Ariel: A co můj manžel? Víte, kdo mu to mohl udělat? (ptala se dál)
Horatio: Na to jsme se chtěli zeptat my vás, paní Raynoldsová. (řekl na to)
Ariel: Nevím, kdo mého manžela zabil… Kvůli své kariéře měl sice hodně nepřátel, ale já jsem o nich nic nevěděla. Manžel si řešil své problémy sám…
Frank: Nemohl to udělat někdo ze společnosti J&R? (zeptal se nenápadně)
Ariel: Znala jsem jen dva jeho zaměstnance, ale ne osobně. (odpověděla)
Horatio: Jejich jména znáte? (pokračoval ve výslechu)
Ariel: Hmm… (zamručela a pokračovala) Terry…
Frank: Terry? A jak dál?
Horatio: Nespěchejte…
Ariel se zamyslela. Chvíli to vypadalo, že se snaží zdržovat, ale nakonec si na jména vzpomněla.
Ariel: Terry Paxton a Adam Lockhart… (řekla z ničeho nic)
Frank: Znáte jejich adresu bydliště? (zeptal se nenápadně)
Ariel: Ne, bohužel ne… (odpověděla a pokračovala) Mohla bych už jít?
Horatio: Jistě… (přikývl)
Ariel se rychle zvedla a odešla.
Frank: Věříš jí? (zeptal se poté, co Ariel odešla)
Horatio: Ne… (odpověděl a pokračoval) Nepřijde mi jako truchlící žena nad ztrátou manžela a zmizelým synem.
Frank: Takže myslíš, že něco skrývá? (ptal se dál)
Horatio: Tím jsem si jistý…

Kromě těžkého případu musel Horatio řešit i hledání své dcery, která mu opět neřekla, kam jede.
Rebecca: Ahoj Kyle… (řekla, když vešla do domu)
Kyle: Ahoj mami! (zajásal a rozběhl se do její náruče)
Rebecca: Kde je Marisol? (zeptala se nenápadně)
Kyle: Nevím v pátek ze školy nedorazila. (odpověděl po pravdě)
Rebecca: Hmm… (zamručela)
V tu chvíli se ve dveřích domu objevil i Horatio. Nebyl však ze zprávy o své dceři nadšený…
Horatio: Tohle snad nemyslí vážně! (rozčílil se)
Rebecca: Jen klid Horatio… (uklidňovala ho a pokračovala) Promluv si s ní hezky v klidu.
Kyle: Tati ty víš, kde je Marisol? (zeptal se z ničeho nic)
Horatio: Ano to vím přesně!
Horatio s Rebeccou odešel k autu. Rozloučili se, Horatio nasedl do svého auta a odjel pro Marisol.
Rebecca: Nebuď na ni tvrdý Horatio. Vím, že už nás vůbec neposlouchá, ale tohle si nezaslouží. (řekl klidným hlasem)
Horatio: Pokusím se o to. (řekl na to)

Horatio přesně věděl, kde se jeho dcera nachází. Byla s Johnem… Ale John ani Marisol nemohli vědět, že za nimi jede.
John a Marisol měli konečně trochu soukromí, ale jejich romantický večer jim zkazil příjezd Marisolnina otce.
John: Konečně… Jenom my dva… (zašeptal Marisol do ucha)
Marisol: Hmm… Máš plán na dnešní večer? (zeptala se)
John: Ten nejlepší. (usmál se)
Marisol: Poslouchám… (podotkla)
John: Co třeba? (zeptal se a začal Marisol šeptat do ucha)
V ten moment se u nich objevil Horatio. Marisol věděla, že má průšvih…
Marisol: Johne… (řekla tiše)
John: Co? (zeptal se udiveně) Zdravím pane Caine… Co vás sem přivádí? (dodal, když si ho všimnul)
Horatio: Přijel jsem si pro svou dceru. (odpověděl po pravdě)
John: Vaše dcera, ale s vámi nikam jít nechce. (řekl na to)
Horatio: Marisol jdeme! (řekl hlasitě)
Marisol: Promiň tati, ale John má pravdu. Nikam s tebou nejdu. (odsekla)
John: Máte smůlu poručíku…
Horatio: Marisol, řekl jsem jdeme!
Marisol: Ne…
Marisol se chytila Johnovy ruky. Horatio se zamračil…
Horatio: Nechtěj, abych tě odvedl do auta proti té vůli Marisol. (řekl na to)
John: Ona, ale s vámi jít nechce poručíku. (podotkl a pokračoval) Tak ji nechte na pokoji.
Horatio: Až se vrátíš domů, ovšem si společně promluvíme. (řekl nakonec) A věř mi Marisol, tohle tvé chování skončí a to, co nejdřív. (dodal)
Horatio se otočil a odešel. Marisol začaly téct po tváři slzy. Měla svého otce ráda, ale jeho chování to jen zhoršovalo.
 

Mezi životem a smrtí - 32. kapitola: Zlá krev

Tuesday at 17:52 | Terka |  Mezi životem a smrtí

Dnes měl konečně k Medicopteru nastoupit záskok za Michaela. Měl by to být špičkový lékař Martin Gruber.
I přesto, že posádka Medicopteru čekala na svého dočasného nového kolegu, Sandra a Thomas stále spolu nemluvili. Thomas neustále Sandře připomínal, co se stalo a Sandra to těžce nesla…
Biggi: Co ty a Thomas? Pořád spolu nemluvíte? (zeptala se nenápadně Sandry)
Sandra: Ne… (odpověděla narovinu a pokračovala) Neustále mi připomíná, co se stalo.
Biggi: To se spraví, tím jsem si jistá. Hmm… (řekla na to)
Sandra: Tím si nejsem jistá… Asi bych teď měla být ráda, že s ním nejsem v jednom týmu.
Biggi: Netrap se tím, dobře to dopadne.
Sandra se krátce usmála a pochvíli k nim přišel Ralf.
Ralf: Je všechno v pořádku? (zeptal se nenápadně)
Sandra: V naprostém… (odpověděla)
Ralf: Opravdu? (ptal se dál) Co se stalo?
Biggi: Jde o Thomase, Ralfe. (řekla z ničeho nic a pokračovala) Thomas Sandru obviňuje z Michaelova zranění…
Ralf: To je, ale přece hloupost. (podotkl)
Biggi: To, ale přece všichni moc dobře víme Ralfe. (přikývla)

Na základně Medicopteru panoval dlouho naprostý klid. To však až do té doby, dokud nedorazili Thomas a Peter. Po nich zanedlouho dorazil i doktor Martin Gruber.
Ebelsieder: Tak doufám, že se vám bude u nás líbit. (řekl a podal Martinovi ruku)
Martin: Tím jsem si jistý… (přikývl a potřásl si rukou s Ebelsiederem)
Ebelsieder: Vaši kolegové se budou pohybovat někde po základně. Mě prosím omluvte, musím odjet na schůzi představenstva. (řekl nakonec)
Martin: No to se nedá nic dělat. (podotkl)
Ebelsieder hned poté bez jediného slova odešel.
Biggi: Zdravím, někoho hledáte? (zeptala se, když se ve dveřích pracovní místnosti)
Martin: Jsem doktor Martin Gruber. Jsem ten záskok… (odpověděl po pravdě)
Biggi: Tak to tě u nás vítám. (usmála se a pokračovala) Počkej chvíli tady, najdu ostatní.
Jen, co se všichni seznámili s Martinem nastal čas, aby se rychle přidal ke svému týmu a seznámil se s chodem základny.
Sandra: Omluvte mě, ale už budu muset jít. Musím vyzvednout Enrica ze školy. (řekla z ničeho nic, rozloučila se s ostatními a odešla)

Když se Sandra vracela domů ze školy i s Enricem, tak ještě netušila, že se stanou svědky tragické dopravní nehody a bude muset kontaktovat své kolegy, včetně svého bratra…
Posádka Medicopteru dorazila na místo poměrně brzy. Sandra si dokonce stihla promluvit i se svým bratrem…
Sandra: Nečekala bych, že se uvidíme na místě zásahu. (řekla Thomasovi)
Sandra stála společně s Thomasem u vrtulníku a dívali si vzájemně do očí. Nastal čas na vše zapomenout a odpustit si.
Thomas: Taky z toho nejsem nadšený… (zamručel)
Sandra: Thomasi zkusme na to, co se stalo zapomenout. (řekla na to a pokračovala) Moc dobře víš, že to, co se Michaelovi stalo nebyla moje vina…
Thomas: Nechci se tady hádat.
Sandra: Já taky ne.
Thomas dlouho nic neřekl. Sandra už byla rozhodnutá, že odejde. Thomas ji přece jen na chvíli ještě zadržel.
Thomas: Počkej Sandro… (řekl z ničeho nic a Sandra se zastavila)
Sandra: Co? (zeptala se)
Thomas: Mrzí mě, jak jsem se k tobě zachoval. Neměl jsem to říkat… (řekl tiše)
Sandra jen přikývla a usmála se.

Samozřejmě, že byli všichni rádi, že se Thomas a Sandra usmířili. Dokonce i samotná Sandra s Thomasem
Sandra však teď musela řešit ještě něco mnohem horší, než bylo rozhádání s jejím bratrem.
Sandra: Mohl bys ho prosím vzít Markusi? (zeptala se)
Sandra nesla v náručí spícího Enrica a Markus se netvářil moc nadšeně.
Markus: Hmm… (zamručel a vzal si od Sandry Enrica a odnesl ho do jeho pokoje)
Když Markus uložil Enrica do postele a vrátil se za Sandrou do kuchyně, hodně se naštval!
Markus: Kde si byla?! Víš kolik je hodin! (křičel na Sandru)
Sandra: S Enricem jsme byli svědky vážné dopravní nehody. Nemohla jsem z tama odjet… (řekla po pravdě)
Markus: No výborně! (zakřičel) Kvůli tobě, bude mít ten kluk hnusné sny!
Sandra: To, ale není kvůli mně Markusi…
Markus: A kvůli komu jinému? (zeptal se udiveně)
Sandra: Markusi přestaň… (řekla a pokračovala) Jsem unavená, a navíc mi za pár hodin začíná směna. Jdu si lehnout.
Markuse naštvalo, že chtěla Sandra odejít. Chytil ji silně za paži a prudce ji otočil čelem k sobě.
Markus: Ještě jsme nedomluvili Sandro! (sykl, když ji chytil pevně za paži)
Chvíli ji jen pozoroval a potom jí stisknul tváře k sobě. Sandra se snažila dostat z jeho sevření, ale marně. Markus byl silnější, než ona…

Mezi životem a smrtí - přehled kapitol II

Tuesday at 15:03 | Terka |  Mezi životem a smrtí



33. kapitola - Podraz

34. kapitola - Smrtonosný test

35. kapitola - Zkrat

36. kapitola - Odezvy minulosti

37. kapitola - Pohřbeni za živa

38. kapitola - Teror

39. kapitola - Útěk bez návratu

40. kapitola - Let do pekla

41. kapitola - Rozhodnutí

42. kapitola - Náhlá smrt

43. kapitola - Chladné srdce

44. kapitola - Jeden z nás

45. kapitola - Přísaha

46. kapitola - Past v plamenech
 


Mezi životem a smrtí - 31. kapitola: Vina

8. september 2018 at 21:42 | Terka |  Mezi životem a smrtí

Michael už byl doma několik dní. Sandra ho chodila navštěvovat skoro každý den, a to jen proto, aby se ujistila, že je v pořádku. Netušila, ale že tam dnes narazí na Thomase…
Sandra: Ahoj Michaeli. (řekla, když jí přišel otevřít)
Michael: Ahoj Sandro. (odvětil a usmál se)
Sandra: Už chodíš jen o berlích. (zajásala)
Michael: Jo snažím se. (přikývl)
Sandra: Ráda tě vidím. (řekla na to a objala ho)
Samozřejmě, že by Sandra zůstala u Michaela o něco déle. Ale to by tam nemohl dorazit Thomas, se kterým Sandra nemluví…
Michael: To bude Thomas. (řekl z ničeho nic, když uslyšel zvonek)
Michael odešel otevřít a Sandra by teď nejraději někam utekla.
Thomas: Sandro… (řekl udiveně)
Sandra: Ahoj…, Thomasi… (řekla na to)
Thomas: Nečekal bych tě tady. Hmm… (zamručel)
Sandra: Chceš se se mnou hádat před Michaelem? (zeptala se)
Thomas: Klidně…! (sykl a pokračoval) Mám toho totiž po krk!
Sandra: Kdy konečně pochopíš, že to, co se stalo nebyla moje vina?
Michael: Thomasi o čem to Sandra mluví? (zeptal se nechápavě)
Sandra: Jen mu to řekni. (pobízela Thomase)
Thomas: Jako, kdybys to nevěděl. (podotkl) Kdyby tam tehdy Sandra šla místo tebe, nic by se nestalo. (dodal)
Michael: Ty jsi se dočista zbláznil Thomasi! Sandra za to, co se mi stalo nemůže…
Thomas: Že ne? (zeptal se udiveně) Kvůli ní si málem skončil na vozíčku!
Sandra: Tobě snad přeskočilo Thomasi?! (vyhrkla ze sebe a pokračovala) Já jsem tam chtěla jít, ale Michael se nedal zastavit… Co jsem asi tak měla dělat?
Thomas: Hmm… (zamručel)
Michael: Thomasi, Sandra má pravdu. (ujišťoval ho a pokračoval) Chtěla tam opravdu jít ona, ale já jí to vymluvil.
Thomas: Všechno je to její vina!
Sandra už to dál nemohla poslouchat. Musela, co nejrychleji pryč…
Sandra: Já… (koktala) Ahoj Michaeli…
Sandra nečekala na odpověď, vzala si svoje věci a rychle odešla pryč. Michael byl na Thomase hodně naštvaný.
Michael: Tak tohle jsi vážně přehnal Thomasi. Sandra je tvoje sestra a nic špatného neudělala.
Thomas: Moc se jí nezastávej! (rozčílil se)
Michael: Thomasi… (řekl klidným hlasem) A co bys dělal, kdyby tam místo mě skončila Sandra? Taky bys to sváděl na ostatní?

Sandra toho měla dost a raději jela o několik hodin dřív na základnu, než aby se musela dál hádat se svým bratrem.
Tolik ji to mrzelo, že ji Thomas obvinil z Michaelova zranění… Jenom však nevěděla, jak mu to má vysvětlit, aby jí uvěřil.
Na základnu Medicopteru dorazili před začátkem směny i Biggi s Ralfem. Sandra už tam byla nějakou dobu a vypadala hodně sklesle.
Ralf: Sandro, co tady děláš tak brzy? (zeptal se nenápadně)
Sandra: Nebylo zrovna dvakrát do čeho píchnout… (odpověděla zamlkle)
Biggi: Stalo se něco? (zeptala se)
Sandra: Ne…, všechno je v naprosté pořádku. (řekla na to a odešla)
Ralf: Co se jí stalo? (zeptal se udiveně Biggi)
Biggi: Tak to nevím… (zakroutila hlavou)

Zatímco Sandra řešila problém mezi ní a Thomasem, se Peter radoval ze zprávy, kterou mu oznámila jeho přítelkyně Barbara.
Peter: Barbaro, co se děje? (zeptal se starostlivě, když Barbara vyšla z koupelny)
Barbara: Nic… Všechno je v pořádku. (odpověděla)
Peter: Celé dny jsi zavřená v koupelně. Co se stalo? (nenechal se odbýt)
Barbara: Jsem těhotná Petře… (řekla po pravdě)
Peter: Co prosím?
Barbara: Slyšíš dobře. Budeme mít miminko.
Peter se zaradoval a vzal Barbaru do náruče.

Sandra seděla v hangáru a vypadala velmi zamyšleně. Po chvíli za ní přišla Biggi. Sedla si vedle ní a snažila se ji přimět k tomu, aby jí řekla, co se stalo.
Biggi: Jsi opravdu v pořádku? (zeptala se starostlivě)
Sandra: Nechci o tom mluvit… (odpověděla)
Biggi: Stalo se snad něco mezi tebou a Markusem? (ptala se dál)
Sandra: S Markusem to nemá nic společného. (řekla na to)
Biggi: Tak, co se stalo? Nechceš se svěřit své jediné kamarádce?
Sandra se na moment usmála. Zamyslela se a i přesto vše se Biggi se vším svěřila.
Sandra: To Thomas… (vyhrkla ze sebe a pokračovala) Obviňuje mě, že za Michaelovo zranění můžu já…
Biggi: To je přece hloupost Sandro. Sama to moc dobře víš.
Sandra: Ano… Ale nevím, jak to mám vysvětlit Thomasovi.
Biggi Sandru objala. Nejspíš věděla, jak se musí potom všem cítit…
Biggi: Bude to zase v pořádku. (ujišťovala ji a pokračovala) Neboj se…
V ten moment se rozezněl poplach pro Medicopter 117. Nastal čas hodit všechno za hlavu a soustředit se na nadcházející misi.

Rytíř v zářivé zbroji - 5. kapitola

4. september 2018 at 12:58 | Terka |  Rytíř v zářivé zbroji

Potom, co se stalo se Sandra schovala do ústraní ke svému příteli Danu Gilmorovi. Charles Graiman s tím problém neměl, protože věděl, čím si musela Sandra projít. Jediný, kdo s tím měl dost vážný problém byl samotný Alex Tores.
Tores byl hodně naštvaný, protože jediný, kdo věděl, kde se teď Sandra nachází byl Charles.
"Charlesi, kde je Sandra?" zeptal se Tores, když sešel schody "Potom, co se stalo si zaslouží trochu oddechu." odpověděl po pravdě Charles "Už týden tady nebyla. Kde je?" zeptal se ostře Tores "Promiň Alexi, ale slíbil jsem Sandře, že to nikomu neřeknu." řekl na to Charles
Tores dal ihned Michaelovi příkaz, aby dovezl Sandru zpátky do SSC.

Sandra nemohla vědět, že na místo, kde se ukrývala jede Michael s KITTem. Chtěla na vše, co se stalo zapomenout, a to se jí s pomocí Dana podařilo.
Nechceš si jít lehnout?" zeptal se Dan Sandry, která stála u okna a rozhlížela se kolem "Hmm… Ano." odpověděla Sandra tiše
Dan vzal Sandru do náruče. Sandra se usmála a Dana bez váhání objala.
"Zase bude všechno dobré…" ujistil ji a políbil ji na rty
Hned poté Dan odnesl Sandru do postele. Položil ji na ni a lehnul si vedle ní. Sandra se nakonec k Danovi přitiskla a zavřela oči.

Brzy ráno už před motelem stál Michael s KITTem. Michael stál venku a opíral se o auto. Když si všimnul Sandry před motelem, jak se loučí s Danem byl hodně zvědavý, kdo to je.
KITT byl proti, aby Michael zasahoval do Sandřiného soukromí, ale nakonec mu o Danovi zjistil, pár informací.
"S kým to Sandra mluví?" zeptal se udiveně Michael "Nevím, jestli je dobrý nápad zasahovat do jejího soukromí." odpověděl KITT "Ale no tak KITTe, Sandra se o tom nedozví." podotkl Michael "Michaele…" řekl na to KITT a pokračoval: "Sandra je sice součástí našeho týmu, ale nemáme právo se hrabat v jejím soukromí." "Já vím KITTe. Ale chci, aby byla v bezpečí."
Po tomhle KITT už neváhal a zjistil s kým se Sandra stýká.
"Jmenuje se Dan Gilmor. Jeho matka je zdravotní sestra a otec je právník…" řekl po pravdě KITT "A co Dan?" zeptal se zvědavě Michael "Nemám záznamy o jeho práci." odpověděl KITT "No páni… On studoval ekonomiku a nedostudoval právnickou fakultu…" řekl překvapeně Michael, když si četl jeho záznam
Michael si dál četl jeho záznam a po chvíli ho KITT upozornil, že je pozoruje Sandra.
"Michaele… Michaele…" volal na něj KITT "Co se stalo?" zeptal se zamyšleně Michael "Pozoruje nás Sandra." řekl po pravdě KITT
Michael vystoupil z auta a šel naproti Sandře. Řekl jí po pravdě, proč tam je a Sandra věděla, že se bude muset vrátit.

Michael seděl se Sandrou v restauraci nedaleko motelu. Byl hodně zvědavý na Dana, na to, jak pracuje. Sandra se odpovědím nebránila.
"Kdo je to za chlapa?" zeptal se z ničeho nic Michael "Myslíš Dana? Dan je v pohodě…" odpověděla Sandra, jako by věděla, na koho se Michael "Kde jsi se s nám seznámila?" ptal se Michael dál "V jednom místním baru, pozval mě na skleničku." řekla po pravdě a pokračovala: "Šla jsem tam po práci, když jsem dělala v laboratoři mých rodičů." "Počkej, ty jsi šla sama do baru?" zasmál se Michael "A co je na tom?" zeptala se udiveně "Thomas pracovával dlouho do noci. A já se doma nudila." dodala "Jak vůbec pracuje?" "Opravuje motorky a auta." "Počkej ty chodíš s chlapem, co pracuje jako mechanik?" "No a? Já jsem před tím montovala součástky do bomb."
Michael se tomu zasmál. V tu chvíli se v jeho vysílačce ozval KITTův hlas.
"Michaele…, volá ti Alex Tores." řekl po pravdě KITT a Michael se zamračil "Co se stalo?" zeptala se nenápadně Sandra "Tores…" vyhrkl ze sebe Michael a pokračoval: "Nejspíš se zajímá, zda už jsem tě našel." "Hmm…" zamručela "Nemáš se čeho bát, já se o to s KITTem postarám." řekl po pravdě a chtěl odejít "Michaele… Díky." řekla těsně před tím, než Michael odešel

"Už jsi ji našel?" zeptal se Tores Michaela
Michael mluvil s Toresem pomocí video hovoru. Michael však Toresovi lhal.
"Ano, ale zatím jsem s ní nemluvil." odpověděl Michael "Promluv si s ní, co nejdřív. Jde o důležitou misi." řekl na to Tores "Jistě…" přikývl Michael a ukončil hovor "Proč jsi Toresovi lhal?" zeptal se nenápadně KITT "Sandra si zaslouží potom, co se stalo trochu oddechu." podotkl Michael
Samozřejmě, že musel Michael Sandře říct, co mu Tores řekl. Sandra věděla, že se bude muset s Michaelem vrátit do SSC. Ale nemohla přece odjet bez rozloučení…
"Buď opatrná." řekl tiše Dan "Budu…" přikývla Sandra "Hmm… Uvidíme se o víkendu?" zeptal se nenápadně "Doufám, že ano." usmála se
Poté se společně rozloučili a Sandra odešla k Michaelovi.
"Hmm…" zamručel Michael, když k němu Sandra přišla "Co ty a Sarah?" zeptala se nenápadně Sandra
Michael nic neřekl a jen se usmál. Sandra se nakonec usmála taky a potom oba nastoupili do auta.
HOME | © Terka | Zákaz kopirování a zneužívání veškerého obsahu blogu! Obsah celého blogu je chráněn autorským právem! © 2013 - 2018