Recenze a rozhovory - jak psát?? klik; rozcestník - zajímavosti - zde

 

S.H.I.E.L.D. - kapitola osmá

Friday at 11:21 | Terka |  S.H.I.E.L.D.

Ředitel Fury byl rozhodnutý... Byl rozhodnutý, že vezme Jennifer poprvé do terénu. To se však nelíbilo Ericovi, protože Fury ji chtěl vzít tam, kde ji Gary Miller věznil tři týdny.
"Nechci abys ji do toho tahal Nicku. V té budově bude Victor, Miller a další co se chtějí Jennifer pomstít." řekl starostlivě Eric "Chápu tě Ericu, ale Jennifer už v té budově byla." podotkl Fury "Právě proto nechci, abys ji do toho tahal." řekl na to Eric a pokračoval: "Já chápu, že jsi její velící, ale já nechci, aby se jí něco stalo." "Dám na ni pozor." ujistil ho "Slib mi, že…"
Eric ani nestačil doříct, co chtěl, protože se ve dveřích Furyho kanceláře objevila Jennifer. Tiše tam stála a pozorovala svého otce s Furym.
"Jennifer, neslyšel jsem tě přicházet." řekl tiše Eric "Klepala jsem, ale asi jste mě neslyšeli." poznamenala Jennifer "Ericu nech nás o samotě." řekl na to Fury "Jistě…" řekl Eric a odešel "Chtěl jste se mnou mluvit. Tak, že o co jde?" zeptala se nenápadně Jennifer "Chtěla jste jít do terénu?" zeptal se Fury a pokračoval: "Tak jste se konečně dočkala."
Jennifer nic neříkala. Jen pozorně poslouchala, jaký ji čeká společný úkol s Furym.

Hydra však věděla, že se k nim chystají ze S.H.I.E.L.Du, aby získali disk. Na tom disku jsou však velmi důležitá data Hydry. Data, které nesmí padnout do špatných rukou, protože by to vedlo ke zničení celé Hydry.
A to se právě dnes v noci pokusí Jennifer se svým velícím Nickem Furym. Podaří se jim to?
"Tak jo hoši. Vybral jsem ty nejlepší z vás, protože mi Victor věří." řekl Frank a pokračoval: "Tak, že poslouchejte našim cílem je ředitel S.H.I.E.L.Du Nick Fury a Jennifer Hamiltonová. Furyho zabít můžeme, ale Jennifer musí zůstat naživu." "A co ostatní agenti?" zeptal se nenápadně Cooper "V tom, co se na nás chystá, jedou jen Hamiltonová a Fury. Nejspíš se za tu dobu hodně spřátelili." odpověděl Frank "Jo jasně rozumím." podotkl Cooper "A bude to takhle. Cooper a Terry budou hlídat tuhle místnost. Hector a já se postaráme o Furyho. Hail Hydra!" řekl nakonec Frank
"Hail Hydra!" řekli společně Cooper, Terry a Hector

Jennifer seděla s Furym v jeho autě nedaleko budovy Hydry. Jennifer vypadala dost nervózně. Ale Fury chtěl vědět jediné. Chtěl vědět, kde se teď disk, který hledají nachází.
"Jennifer zkuste si vzpomenout, kde ten disk je. Hodně nám to pomůže." řekl klidným hlasem Fury "Nejspíš v suterénu. Já nevím… Omlouvám se…" řekla vystrašeně Jennifer "Dobře…" přikývl Fury "Jak se tam, ale dostaneme?" zeptala se nenápadně "Nestrachujte se, mám plán." ujistil ji
Jennifer a Fury vystoupili z auta. Fury vzal z kufru auta tašku a hned poté oba odešli.

"Pane jsou tady, jak jste říkal." řekl z ničeho nic Hector
Victor se zaradoval... Konečně přišel čas pomsty.
"Výborně! Tak začneme. Hail Hydra!" zaradoval se Victor a hned poté odešel "Hail Hydra!" odvětil Hector

Jennifer byla s Furym na střeše budovy Hydry. Jennifer byla opravdu hodně nervózní. Rozhlížela se kolem sebe a těšila se, aby to měla, co nejdřív za sebou.
"Bude tam?" zeptala se nenápadně Jennifer "Nejspíš ano." odpověděl po pravdě Fury a pokračoval: "Nebojte se, dobře to dopadne." "Mám strach…" vyhrkla ze sebe Jennifer "Půjdu první, až budu dole dám vám vědět vysílačkou." podotkl Fury a dal Jennifer do ruky vysílačku "Dobře…" přikývla
Fury se snažil Jennifer uklidnit. Jennifer věděla, že musí Furyho poslechnout, aby jejich plán vyšel.
"Jennifer potřebuji, abyste se teď uklidnila. Potřebuji abyste byla soustředěná." řekl klidným hlasem Fury a pokračoval: "Zaměřte se na jeden bod. Nic kromě toho není." "Dobře…" řekla na to Jennifer
Nick Fury už nic neřekl a spustil dolů po laně.
"Jennifer můžete dolů." ozval se po chvíli Furyho hlas z vysílačky "Tak jo, jdeme na to." řekla si pro sebe Jennifer, rozhlédla se kolem sebe, zavřela oči a spustila se po laně "Zavřela jste oči?" zeptal se ji Fury "Omlouvám se… Mohla jsem se tak líp soustředit." řekla na to Jennifer "Tak jdeme, musíme se dostat do suterénu." podotkl Fury
Fury s Jennifer udělali jen pár kroků a ocitli se v držení Hydry. Fury hned pochopil, že to byla past, jak je tu nalákat.
"Ne tak rychle Nicku." řekl Victor a pokračoval: "Dobrý pokus Nicku. Ale tentokrát ti to nevyšlo." "Budovu jsme prohledali. Jsou tady jen Fury a Hamiltonová." řekl Terry, když tam přišel "Dlouho jsme se neviděli Nicku. Už jsi mi začínal chybět." usmál se Victor "Kdy si stihnul klesnout tak hluboko Victore?" zeptal se ho Fury "Jako kdybys to nevěděl." odpověděl Victor
Victor se postavil naproti vystrašené Jennifer a usmál se.
"To je tvoje nová chráněnkyně? Jennifer Hamiltonová…" řekl Victor a podíval se na Furyho "Nech ji být Victore!" vyhrkl ze sebe Fury, když chtěl Victor Jennifer pohladit "Bráníš ji stejně jako tehdy Emilii. Můžu ji zabít stejným způsobem." namítl Victor "O čem to mluví?" zeptala se udiveně Jennifer "Ty jsi jí to neřekl, že ne?" zeptal se Victor a pokračoval: "Hmm… Tak jí to budu muset říct nejspíš já. Když bylo tvojí matce deset let zavraždila jí Hydra oba rodiče. Emilia tu vraždu viděla a utekla. A tady starý dobrák Nick Fury, když ji našel na ulici se ji ujal. Byla pro něj jako vlastní dcera, proto tě tolik chránil." "Lžete! Nevěřím vám!" sykla Jennifer "Můžeš se ho klidně zeptat, hmm…" namítl Victor
Victor už toho měl dost. Nechal Furyho i Jennifer odvézt do cely. Netušil však, že Fury má eso v rukávu.
"Odveďte je do díry." řekl nakonec Victor "Dobře." přikývl Frank a pokračoval: "Tak jdeme!"
Už byli skoro u cely, když se Fury dostal se sevření jednoho z Victorových mužů. Nezabil ho však, jen ho omráčil. A teď, co nejrychleji pryč!
"Je to, co říkal pravda?" zeptala se nenápadně Jennifer Furyho "Ano je…" odpověděl po pravdě Fury a pokračoval: "Mrzí mě, že se to dozvídáte takhle. Ale neřekl jsem vám to z dobrého důvodu." "Ten důvod bych ráda slyšela." podotkla Jennifer

Victor byl hodně naštvaný. Nechápal, jak se Furymu s Jennifer podařilo utéct. Ale jedno bylo jasné, chtěl za každou cenu Jennifer.
"Jak to, že vám utekli?!" rozčiloval se Victor "Omlouvám se pane…" řekl na to jeden z agentů Hydry "Ne tady vám žádná omluva nepomůže!" sykl Victor a pokračoval: "Chci mít Jennifer Hamiltonovou zavřenou v téhle díře! Rozumíte?!" "Ano pane…" přikývl agent "Rozumím pane…" přidal se Frank "Tak ať to nemusím opakovat! Jděte! Najděte mi Jennifer Hamiltonovou!" řekl na to hlasitě Victor "Tak jdeme!" řekl nakonec Frank a odešel s dalšími agenty Hydry

Fury věděl, že musí Jennifer říct pravdu o její matce. Už nemohl lhát, protože Victor řekl Jennifer skoro všechno.
Jennifer to však těžce nesla. Opět jí lhal, opět jí zatajil informace...
"Otec vaší matky byl členem Hydry." začal Fury a pokračoval: "Ale po jejím narození se změnil. Odešel od nich a přestěhovali se do Malibu. Myslel si, že tím svou rodinu ochrání, a že je Hydra nenajde. Mýlil se… Po deseti letech se Hydra objevila u dveřích jeho domu. Zavraždili jen otce a matku." "Proč jste mi to, ale neřekl?" zeptala se nechápavě Jennifer "Protože to tak chtěla vaše matka." odpověděl po pravdě Fury "Před svou smrtí mě požádala, abych vám to nikdy neřekl. A já jí slíbil, že se to nikdy nedozvíte. Mrzí mě to Jennifer, ale nezatajil bych vám to, kdyby mě o to nepožádala." dodal "A přesně v tomhle je ten problém. Neustále mi jen lžete a zatajujete mi informace. A pak se mi divte, že mám problém vám v něčem věřit!" řekla hořce "Mrzí mě to Jennifer… Pojďte vrátíme se na základnu." řekl nakonec
Jennifer se zhluboka nadechla. Ale i přesto jela s Furym zpátky na jejich základnu.

Fury s Jennifer už byli na základně několik hodin.
Fury byl ve své kanceláři a stále si přemítal to, co stalo. Takhle se to přece Jennifer dozvědět neměla...
"Kde je Jennifer?" zeptal se starostlivě Eric, když vešel do Furyho kanceláře "Nejspíš bude u sebe…" odpověděl nejistě Fury "Co se tam stalo Nicku?" zeptal se Eric a pokračoval: "Netváříš se dvakrát nadšeně." "Byl tam Victor Dick… Jennifer se dozvěděla pravdu o Emilii." odpověděl po pravdě Fury "Kdo jí to řekl? Ty nebo Victor?" ptal se Eric dál "Victor…" zamručel Fury "A o tom, že ji zabil právě Victor si jí řekl?" zeptal se nenápadně "Nemusel jsem Jennifer říkat nic. Všechno jí řekl Victor…" řekl naštvaně Fury "Mrzí mě to Nicku." řekl klidným hlasem Eric

Jennifer opravdu byla u sebe na pokoji. Byla hodně naštvaná a nechtěla s nikým mluvit. Dokonce ani se svým otcem.
"Zatracená práce!" vyhrkla ze sebe Jennifer a kopla zlostí do židle
Jennifer stála zády ke dveřím, když tam její otec přišel. Nechtěla s ním teď mluvit, tak ho posílala pryč.
"Jennifer…" řekl tiše Eric, když za ní přišel "Jdi pryč tati, chci být teď sama." řekla klidným hlasem "Nikdo nechce být sám." podotkl "Ale já ano! Nech mě prosím…" řekla na to "Mrzí mě to… Neměla jsi se to dozvědět takhle." poznamenal "Věděl jsi to?" zeptala se ho nenápadně "Ano věděl jsem to. A moc mě to mrzí." odpověděl po pravdě
Jennifer se v tu chvíli otočila čelem ke svému otci. Byla hodně naštvaná! Věděl to i její vlastní otec.
"Věděl jsi to a nic jsi mi neřekl? Proč?!" zeptala se nechápavě "Protože jsem to slíbil. Mrzí mě to…" odpověděl "Odejdi tati. Chci být teď sama…" řekla na konec a otočila se k němu zády
Eric se nadechl a vypadalo, jako by chtěl něco říct. Neřeknul už ani slovo a raději potichu odešel.

Díky Hectorovi se Victor dozvěděl, že Jennifer má slabinu. Victor se radoval, protože tuto slabinu může proti Jennifer použít.
"Pane, Jennifer má slabinu." řekl po pravdě Hector "Jakou slabinu?" zeptal se nenápadně Victor "Tuhle malou holku." odpověděl Hector, ukázal její fotku a pokračoval: "Jmenuje se Sofie, a podle informací, které jsem dokázal sehnat ji chce se svým přítelem adoptovat." "Hmm… Výborně, začneme tedy u ní." zajásal Victor "Co chceš udělat?" zeptal se udiveně Hector "Sofie je klíčem k tomu, aby se nám Jennifer vzdala." odpověděl po pravdě Victor a pokračoval: "Najděte ji!" "Rozkaz…" přikývl Hector
Hector se s dalšími agenty Hydry pustil do pátrání po Sofii. A Victor se konečně radoval, protože si byl jistý, že mu tentokrát Jennifer padne do pasti.

Jennifer už byla rozhodnutá... Musí odtud, co nejrychleji odejít a už se sem nikdy nevracet.
Když si Jennifer balila své věci, přišel za ní Fury. Snažil se jí její odchod rozmluvit, ale Jennifer měla už jasno. Nebude tu už ani minutu!
"Co to děláte Jennifer?" zeptal se nechápavě Fury, když vešel do jejího pokoje "Vracím se do Malibu." odpověděla po pravdě "Tohle vám nemůžu dovolit." řekl na to Fury "Já se vás, ale o to nežádám. Já vám to oznamuji." sykla "Jennifer tímhle pomáháte Victorovi, aby si vás našel. Když odletíte do Malibu nebudu vás moc chránit." podotkl "Já, ale vaši ochranu nechci!" řekla hořce a pokračovala: "Protože ta vaše ochrana je založena na lži! A v takovém týmu být nemůžu." "Jennifer…" řekl tiše "Sám jste mi před pár měsíci řekl, že lhaní a zatajování už bylo dost. Dal jste mi přístup k mé tajné složce a já si myslela, že vám konečně můžu věřit. Ne nemůžu… A teď mi jděte z cesty." "Jennifer nechcete si to ještě rozmyslet?"
Fury při Jenniferniném odchodu chytil její tašku. Nechtěl, aby odjela... Nechtěl, aby se jí něco stalo. Dost mu na ní záleželo, protože to byla dcera ženy, kterou vychoval.
"Pusťte tu tašku!" sykla Jennifer a vytrhla Furymu tašku z rukou "Sbohem…" řekla nakonec a odešla
Fury se Jennifer už nepokoušel zastavit. Rozhlédl se po jejím pokoji, a přece jen si něčeho všimnul. Jennifer nechala na posteli svůj odznak. Myslela svůj odchod vážně...

Mezi životem a smrtí - 4. kapitola: Šikana

Thursday at 10:55 | Terka |  Mezi životem a smrtí

Sandra zůstala v nemocnici až do druhého dne a vrátila se domů až pozdě v noci. Netušila, ale že už ji doma netrpělivě čeká její přítel Markus. A jejich rozhovor nebude moc příjemný...
Sandra: Ahoj jsem doma! (řekla, když za sebou zabouchla dveře a pokračovala) Markusi? Markusi jsi tady?
Markus: Ano jsem... (odpověděl) Kde jsi byla?! (zeptal se ostře)
Sandra: V nemocnici. Měli jsme frmol. (řekla po pravdě)
Markus: A to jsi mi nemohla zavolat?
Sandra: Promiň Markusi, ale nebyl na to čas...
Markus: Tak nebyl čas! (řekl hořce a pokračoval) Kde je Enrico?
Sandra: Je u mojí kamarádky, měl jsi být po noční. Tak jsem ji poprosila... (řekla tiše)
Markus: Opět děláš věci za mými zády! (sykl a praštil pěstí do stolu)
Sandra s sebou trhla a zůstala nehybně stát.
Markus chytil Sandru pevně pod krkem... Sandra ho chytla za ruku a snažila se dostat z jeho sevření. Marně...
Markus: Teď vezmeš telefon a zavoláš své kamarádce, aby sem Enrica dovezla. (podotkl)
Sandra: Ve dvě hodiny v noci? Zbláznil ses? (zeptala se udiveně)
Markus: Tak dělej! (zakřičel)
Sandra neodpověděla. V ten moment ji Markus shodil na zem.
Markus: Jinak se poslouchat nenaučíš... (řekl na to)

Tyhle muka si musela Sandra prožít skoro hodinu. Dokud Markus nevytáhl zbraň a nedal Sandře za vinu, že dostal výpověď.
Markus: A teď tě zabiju. (řekl a vytáhl zbraň)
Sandra: Ty máš zbraň Markusi? Kde jsi vzal? (zeptala se udiveně)
Markus: Věděla bys to, kdyby ses víc věnovala své rodině! (rozčílil se)
Sandra: Thomas je taky moje rodina... (řekla z ničeho nic)
Markus: No jasně, tvůj brácha. (zasmál se a pokračoval) Myslíš, že tě přijde zachránit?
Sandra: A doufám, že ti potom pořádně nakope.
To Markuse naštvalo a Sandru silně uhodil. Uhodil ji dost silně, protože po pádu na zem upadla do bezvědomí.

"Centrála pro Medicopter 117. Policie si žádá vaši pomoc na Brienner Straße 15. Z jednoho bytu byl slyšet výstřel."
Gabriele: Tady Medicopter 117... Rozumím letíme tam.
Biggi: Brienner Straße 15? Tam přece bydlí Thomasova sestra... (poznamenala)
Ralf: Zatraceně, snad to není ona. (řekl na to)
Gabriele: To zjistíme. (podotkla)
Všichni tři nasedli do vrtulníku a odletěli na Brienner Straße.

Kolem domu už se shromáždili policejní auta. Policisté zajistili okolí a jejich velitel se snažil Markuse přimět k tomu, aby Sandru nechal jít.
Baunner: Pane Müllere, hovoří k vám kapitán Baunner. (řekl do megafonu a pokračoval) Je vaše přítelkyně v pořádku?
Markus: Ano je... (zavolal z okna)
Baunner: Slyšeli jsme vystřel...
Markus: Schytala to zeď! A teď zmizte nebo ta příští skončí v její hlavě.
Baunner: Pokusme se to nějak rozumně vyřešit, pane Müllere. (řekl klidným hlasem)
Markus: Zmizte! (zakřičel a zabouchnul okno)
V tu chvíli za kapitánem Baunnerem přiběhl jeden z policistů, s tím, že tam letí Medicopter.
Policista 1: Pane, přilétá sem Medicopter. Přesně, jak jste chtěl. (řekl, když tam přiběhl)
Baunner: Udělejte mu místo. (řekl na to)
Policista 1: Jistě... (přikývl a odešel)
Medicopter tam přistál za pár minut. A to už se Biggi, Ralf a Gabriela dozvěděli, že se to stalo opravdu v domě Thomasově sestry.

K ránu přijeli na základnu Medicopteru Michael s Thomasem. Thomas však nevěděl, co se v domě jeho sestry děje. Dozvěděl se to až od šéfa základny Franka Ebelsiedera.
Michael: Tak, že si s ní mluvil? (zeptal se)
Thomas: Jo... Ráno se jí prý ještě motala hlava. (zasmál se)
Ebelsieder: Pane Wächtere. (řekl, když za nimi přišel a pokračoval) V domě vaší sestry se střílelo.
Michael: Co? (zeptal se udiveně)
Thomas: Je v pořádku? (zeptal se starostlivě)
Ebelsieder: To nevím, policie zatím nic konkrétního neví. (řekl po pravdě) Druhý tým je na místě. (dodal)
Thomas: Musím tam jed... (vykoktal ze sebe)
Michael: Odvezu tě. (řekl na to)
Ebelsieder nic neřekl a jen přikývl. Thomas a Michael na nic nečekali a rychle odjeli zjistit, co se tam stalo.

Než Michael s Thomasem dorazili na Brienner Straße, se konečně policistům podařilo dostat se do Sandřiného bytu a zastavit to nejhorší. Markuse odvedli v poutech a Sandru si vzala do péče doktorka Kollmannová.
Sandra seděla ve vrtulníku zabalené v dece a celá se ještě třásla. Nemohla tomu uvěřit... Nemohla uvěřit tomu, čeho je Markus schopný.
Gabriele: Sandro měli bychom vás odvézt do nemocnice. (řekla tiše)
Sandra: Nechci do nemocnice... (řekla na to)
Gabriele: Jen vás tam prohlédnou. (podotkla)
Sandra nic neřekla. Gabriela odešla za Ralfem a po chvíli za nimi přišla i Biggi.
Ralf: Páni, ta je tvrdohlavá stejně jako Thomas. (řekl, když za ním přišla Gabriela)
Gabriele: Bude to těžký... (řekla na to)
Biggi: Možná ani ne. (řekla, když za nimi přišla a pokračovala) Jede sem Thomas. Třeba se mu podaří Sandru přesvědčit.
Gabriele: Doufám...

Michael a Thomas tam po chvíli opravdu dorazili. Thomas vystoupil rychle z auta a rozběhl se k Sandře. Zastavila ho, ale Gabriela.
Gabriele: Počkej Thomasi... (řekla tiše)
Thomas: Co se stalo? (zeptal se starostlivě)
Gabriele: Promluv si ze Sandrou. (odpověděla a pokračovala) Nechce s námi letět do nemocnice.
Thomas: Dobře... (přikývl a odešel za Sandrou)
Michael: Co se tu vlastně stalo? (zeptal se nenápadně)
Gabriele: To byl její přítel Michaeli. (odpověděla po pravdě)
Michael: A kde je teď? (ptal se dál)
Ralf: Toho cvoka si odvezla policie. (odpověděl a pokračoval) Držel jí bouchačku u hlavy.
Michael jako by špatně slyšel. Zakroutil hlavou a podíval se směrem k vrtulníku.
Thomas: Jsi v pořádku? (zeptal se Sandry)
Sandra: Je mi dobře... (vyhrkla ze sebe a Thomase bez váhání objala)
Thomas: Už je po všem. Jsem tady... (řekl tiše)
Sandra: Moc mě to mrzí, Thomasi.
Thomas: To není tvoje vina, dobře? Teď tě odvezou do nemocnice.
Sandra: Musím jed pro Enrica... (řekla na to)
Thomas: Já pro něj zajedu. (podotkl a pokračoval) Odvezu ho k sobě a zítra ti ho dovezu. Dobře?
Sandra nic neřekla a jen přikývla. Thomas hned poté kývl na ostatní, že můžou letět.
 


S.H.I.E.L.D. - kapitola sedmá

Wednesday at 19:17 | Terka |  S.H.I.E.L.D.

To, co Victor Dick společně s Gary Millerem plánovali bylo ještě horší než smrt. První, ale museli dostat Jennifer a potom mohli jejich společný plán spustit.
Oba, ale věděli, že to nebude jednoduché.
"Opravdu to chceš udělat?" zeptal se Gary Victora "Ano chci. Fury mu zaplatit za to, co udělal." odpověděl Victor "Přes Furyho se, ale k Jennifer nedostaneme." podotkl Gary "To já moc dobře vím." přikývl Victor a pokračoval: "Ale jestli chceme dostat Fury na kolena, tak musí vidět Jennifer umírat. To jej zlomí..." "Jennifer, ale nemá slabinu, kterou bychom mohli proti ní použít." namítl Gary "A co její otec?" zeptal se nenápadně Victor "Jak chceš jejího otce využít?" zeptal se na místo odpovědi Gary "To ještě nevím..." zamručel Victor
Victor se zamyslel. Je opravdu dobrý nápad využít Jenniferniného otce, který taktéž agentem S.H.I.E.L.Du a navíc i nejbližším přítelem ředitele Furyho? Protože, když se stane něco Ericu Brucovi, Fury udělá cokoliv jen, aby Jennifer ochránil.

Jennifer v té době pokračovala ve výcviku. Tentokrát se utkala v neplánovaném souboji s agentem Morisem Diazem.
Kdo v tom to neplánovaném souboji vyhraje? Jennifer nebo Moris Diaz, který se snaží její výcvik, jakkoliv zpochybnit?
"Agente Diazi připravte se." ozval se hlas agenta z reproduktoru a pokračoval: "Nezapomeňte, za každý správně sestřelený terč, dostanete pět bodů. Tak hodně štěstí."
Moris Diaz se nadechnul a hned na to se musel začít soustředit na střelbu na terče. Měl na to jen omezený čas, tak věděl, že se teď musí soustředit. Věděl totiž, že jej pozorují z galerie další agenti, a nechtěl si udělat ostudu.

V tu, co Moris Diaz trénoval střelbu na terče, tam přišla i Jennifer se svým velícím ředitelem Fury. Ano i Jennifer si bude muset vyzkoušet střelbu na terče v omezeném čase.
"Zkontrolujte si zbraň a počkejte tady." řekl Fury Jennifer, když tam společně přišli "Rozkaz..." řekla na Jennifer
Jen, co Fury odešel, přišel za Jennifer Jeremy s Raymondem.
"Ale podívejme, slečna Hamiltonová." usmál se Jeremy "Ahoj Jeremy, Raymonde." řekla na to Jennifer "Jsi v pořádku?" zeptal se nenápadně Raymond "Ne..." vyhrkla ze sebe Jennifer a pokračovala: "Mám předvádět střelbu na terče přede všemi těmi lidmi." "Jen klid to zvládneš." ujistil ji Jeremy "Bezva..." zakroutila hlavou "Nemáš se čeho bát Jenn." usmál se Raymond a pokračoval: "Třeba mě ještě porazíš." "Tím si nejsem jistá." podotkla
V tu chvíli se vrátil za Jennifer Fury. Jen co se Fury postavil vedle Jennifer, Raymond s Jeremym raději odešli o něco dál.
"Jennifer jste připravená?" zeptal se Fury, když se postavil vedle ní "Ne..." vyhrkla ze sebe Jennifer bez váhání "Zachovejte chladnou hlavu Jennifer. Nemáte se čeho bát." ujistil ji Fury "Co když to zkazím?" zeptala se nenápadně a pokračovala: "Co když se přede všemi znemožním?" "Nebojte neznemožníte..." řekl na to
V tu chvíli dokončil svůj trénink Moris Diaz. Z výsledku však nebyl nadšený.
"Gratuluji agente Diazi, dosáhl jste celkového počtu osmdesáti bodů." ozval se hlas agenta z reproduktoru "Je skoro lepší než já!" řekl hořce Jeremy "Neměl svůj den..." usmál se Raymond
"Jako další na řadě je agentka Hamiltonová. Agentko Hamiltonová připravte se." ozval se opět agentův hlas z reproduktoru
Jen, co Jennifer uslyšela svoje jméno ztuhla. V krku měla v tu chvíli knedlík a necítila vlastní tělo. Přešlápla z nohy na nohu a zhluboka se nadechla.
"Jenom klid Jennifer. Nebude to zas tak hrozné." ujistil ji Fury "Tím si nejsem jistá..." řekla na to Jennifer "Nebudu vám mít za zlé, když nedosáhnete plného počtu bodů. Nemáte se čeho bát." uklidňoval ji "A plný počet je?" zeptala se nenápadně "Sto bodů, ale ještě jej nikdo nezískal." odpověděl po pravdě "Ani vy?" zeptala se udiveně "O tom až někdy jindy. Teď se soustřeďte a nezapomeňte mezi těmi terči jsou i nevinní lidé. Netrefte se do nich, prosím." "Pokusím se..."
Jennifer hned poté odešla k proskleným dveřím vedoucí k další místnosti. Ve dveřích se střetla s agentem Diazem, který se tentokrát zachoval čestně.
"Hodně štěstí Jennifer." řekl Diaz, když se střetl s Jennifer ve dveřích "Děkuji..." řekla na to Jennifer, vzala si od Diaze ochranná sluchátka a vešla dovnitř místnosti
Opět jí agent zopakoval pravidla. Jen, co se ozval hlasitý zvuk věděla Jennifer, co teď přijde.
Jennifer věděla, že se musí snaží, protože ji pozoroval nejen její velící, ale i agent Diaz. Diaz neměl Jennifer moc rád, tak mu musela dokázat, že by si v takové situaci poradila i ona.

Raymond a Jeremy měli dost bláznivý nápad. Chtěli se společně vsadit, že Jennifer porazí Diaze, že bude mít víc bodů. Ale je to dobrý nápad?
"Ty Rayi vsadím se, že Jennifer rozdrtí Diaze." řekl tiše Jeremy "Jak to myslíš?" zeptal se nechápavě Raymond "Tak, že bude mít víc bodů než on." odpověděl po pravdě Jeremy "Tak dobře..." přikývl Raymond a pokračoval: "Vsadím se o dvě stě babek, že jej porazí." "Tak to beru." usmál se Jeremy "Ale ty peníze dostane Jennifer." namítl Raymond "No jistě, že ano. Ale jenom, když ho porazí." podotkl Jeremy

Victor Dick už měl plán, jak nalákat Jennifer Hamiltonovou do pasti. Ale dá se jeho plán zrealizovat?
"Victore, jestli to spustíš, S.H.I.E.L.D. se dozví, kde ten disk je." řekl Gary a pokračoval: "Ten disk je naší hlavou, hlavou Hydry. Jestli o něj přijdeme, zničí nás to." "To se nestane." ujistil ho Victor "Tak dobře. Jestli je to plán, jak dostat Jennifer Hamiltonovou, tak jsem v tom s tebou za jedno." přikývl Gary "A Fury konečně zaplatí za to, co udělal." zaradoval se Victor
Je načase spustit plán a konečně se pomstít! Zaradovali se Victor s Garym.

Jennifer zrovna dokončila trénink střelby. Porazila nakonec Morise Diaze?
"Gratuluji agentko Hamiltonová, dosáhla jste devadesáti pěti bodů." ozval se agentův hlas z reproduktoru
Jennifer se hned na to otočila ke galerii. Stál tam nejen ředitel Fury, ale i Moris Diaz, Jeremy, Raymond a mnoho dalších agentů. Fury se na Jennifer podíval a krátce se usmál.
Jennifer hned poté předala ochranná sluchátka dalšímu agentovi a odešla. Šla přímo za Raymondem, který ji z radosti objal a gratuloval k poražení Morise Diaze. Ale nejen on...
"Gratuluji Jenn, byla jsi vážně skvělá." usmál se Raymond "Děkuji." usmála se Jennifer "Já se přidávám taky." přidal se ke gratulaci Jeremy a usmál se "Díky Jeremy." řekla na to Jennifer a objala ho
V tu chvíli k nim přišel Moris Diaz. Vypadal zaskočeně, ale trochu i zklamaně.
"Agentko Hamiltonová." řekl hlasitě Diaz
Jennifer ztuhla. Chytila Raymonda za ruku a Diaze beze slova pozorovala.
"Agentko Hamiltonová..." zopakoval Diaz a pokračoval: "Gratuluji, vedla jsi si skvěle."
Moris Diaz podal Jennifer ruku. Jennifer se nejdřív podívala na Raymonda a Jeremyho. Pak se rozhlédla kolem a podívala se na Furyho. Fury na ni jen kývl a Jennifer nakonec Diazovi ruku podala.

Fury byl zrovna ve své kanceláři, když za ním přišel Diaz s dost důležitou zprávou.
Na tuto zprávu S.H.I.E.L.D. dlouho čekal.
"Nicku máme ho." vyhrkl ze sebe Diaz, když vpadl do jeho kanceláře a pokračoval: "Začal opět vysílat. Už víme, kde ten disk je."

Mezi životem a smrtí - 3. kapitola: Nehoda

Tuesday at 8:59 | Terka |  Mezi životem a smrtí

O dva týdny později:
Na základně Medicopteru právě přistál vrtulník. Vystoupili z něj Biggi, Ralf, Gabriela a pes Gonzo.
Biggi, Ralf a Gabriela vypadali jako kominíci. No, alespoň, že Gonzo byl bílý.
Max: Jak to sakra vypadáte? (zeptal se udiveně)
Gabriele: Museli jsme vytáhnout několik zraněných dělníků. Hrozilo zřícení továrny... (odpověděla)
Max: No aspoň, že Gonzo je bílý. (usmál se)
Ralf: Potřebuji sprchu... (řekl na to)
Gabriele: Můžu se přidat? (zeptala se nenápadně)
Ralf: Jistě... (řekl a usmál se)
Ralf s Gabrielou odešli, a Biggi a Max se usmáli.
Max: No jo naše dvě hrdličky. (podotkl)
Biggi: Jdu se taky opláchnout. (řekla nakonec a odešla)

Sandra zrovna jela autem do nemocnice. Netušila, ale že se na ni z protisměru vyřítí auto s opilým řidičem.
Sandra: Jsem tam za necelou hodinu. (řekla do telefonu a pokračovala) Dejte mi to na stůl v ambulanci, až dorazím podívám se na tom. Děkuji...
Sandra ukončila hovor a hodila telefon na sedadlo spolujezdce. Zrovna přijížděla k zatáčce, když se na ni z protisměru vyřítilo auto s opilým řidičem. Sandra naštěstí včas zareagovala a nabourala jen do stromu. Druhý takové štěstí neměl... Jeho auto se kutálelo v poli a pochvíli skončilo s promáčknutou střechou na všech čtyřech kolech.
Sandra byla chvíli v bezvědomí poté, co se při nárazu praštila do hlavy o volant. Trvalo to asi jen pět minut a jen, co se probudila a vzpamatovala, běžela dát první pomoc zraněnému.
Sandra: Sakra... (vyhrkla ze sebe, když dorazila k druhému autu)
Běžela rychle pro svůj telefon, aby zavolala pomoc. Věděla, že jde o každou minutu.

"Centrála pro Medicopter 117. Dopravní nehoda na příjezdové cestě směrem na Mariánskou kliniku. Hasiči a police už byli informováni a jsou na cestě. Souřadnice GPS cestou."
Thomas: Rozumím centrálo. Souřadnice GPS nejsou potřeba, konec. (řekl do vysílačky)

Mezitím na místo nehody dorazili policisté a hasiči. To už se Sandra pokoušela otevřít dveře u auta, aby se dostala ke zraněnému a zjistila, jak na tom je.
Policista 1: Co se stalo? (zeptal se Sandry)
Sandra: Vyřídil se na mě ze zatáčky. Stihla jsem mu vyhnout, on to štěstí neměl. (odpověděla po pravdě a pokračovala) Potřebuji pomoc otevřít ty dveře. Jsem lékařka...
Policista 1: Dobře... (podotkl)
Hasiči otevřeli dveře od auta a pomohli vytáhnout zraněného ven. Sandra na nic nečekala a poskytla zraněnému první pomoc.
Sandra: Máte v autě lékárničku? (zeptala se)
Policista 2: Jistě... (odpověděl a odešel)
Sandra: Potřebuji ještě pero a nůž. (pokračovala)
Policista 1: Proč? (zeptal se udiveně)
Sandra: Má podezření na tenzní pneumotorax. Musím mu zavést provizorní bülauovu drenáž, abych mu uvolnila dýchací cesty. (odpověděla po pravdě)
Policista 2: Tady je ta lékárnička... (řekl, když tam přišel)
Sandra: Máte to pero a ten nůž? (zeptala se znovu)
Policista 1: Jo tady. (odpověděl a dal je Sandře)
Sandra: Díky...
Sandra hned na to vydezinfikovala nůž a část z propisky. Poté udělala řez v místě druhého mezižeberního prostoru a do něj zavedla část propisky. Po chvíli z něj začal vycházet vzduch.
V tu chvíli byl slyšet zvuk vrtulníku. To na místo nehody přilétal Medicopter 117.
Sandra: Zůstaňte u něj. (řekla a pak odešla k místu, kde přistál vrtulník)
Michael: Sandro jsi v pořádku? (zeptal se, když k ní přišel s Peterem)
Sandra: Já ano... Ale ten druhý je na tom hůř. (řekla po pravdě a pokračovala) Má podezření na tenzní pneumotorax, musela jsem mu zavést provizorní bülauovu drenáž.
Michael: A co tohle? (zeptal se a ukázal na její rozbité čelo)
Sandra: To nic není... (odpověděla) Je to támhle.
Michael: Ošetříme toho zraněného a pak se podívám i na tohle.
Michael s Peterem odešli ke zraněnému a Sandra šla za Thomasem k vrtulníku.
Thomas se zrovna chystal vytáhnout nosítka z vrtulníku, tak nečekal, že za ním může někdo přijít.
Sandra: Nepotřebuješ s něčím pomoc? (zeptala se nenápadně)
Thomas sebou trhl... Otočil se na Sandru čelem a Sandra se usmála.
Thomas: Sakra, mě z tebe klepne. (vyhrkl ze sebe)
Sandra: Promiň... (řekla na to)
Thomas: Jsi v pořádku? (zeptal se)
Sandra: Já ano, ale ten druhý... (odpověděla)
Thomas: Co se stalo?
Sandra: Ten idiot má v sobě nejméně tři promile. Vyřítil se na mě ze zatáčky.
Thomas: Aspoň, že ty jsi v pořádku. Hmm...
Thomas hned poté otevřel zadní část vrtulníku a společně se Sandrou vzal nosítka a odnesli je ke zraněnému.

Zraněný na tom nebyl moc dobře a bylo důležité ho dopravit, co nejrychleji do nemocnice. Nejbližší byla Mariánská klinika, kde měla namířeno i Sandra. Ale i ona měla vážnější zranění.
Thomas: Sandro jsi opravdu v pořádku? (zeptal se ji nenápadně)
Sandra: Jo, jen se mi trochu motá hlava. (odpověděla)
Thomas: Měla bys sis to nechat ošetřit. (namítl)
Sandra: Ty tomu, tak rozumíš.
Michael: Sandro, Thomas má pravdu. Ani mě se to nelíbí. (přidal se k Thomasovi)
Thomas: Díky Michaeli. (řekl na to)
Sandra jen zakroutila hlavou. Neměla nejspíš na výběr.
Michael: Sandro letíš s námi. (řekl, když nesli zraněného na nosítkách do vrtulníku)
Sandra: Jistě... (přikývla)
Thomas: Sedneš si za mnou dopředu. (řekl z ničeho nic)
Michael: Petře dej jí sluchátka.
Peter: Jistě. (přikývl)
Sandra si vzala od Petera sluchátka a sedla si na sedadlo kopilota vedle Thomase. Těsně před odletem přišel za Sandrou jeden z policistů. Chtěl její výpověď, ale Sandra na to neměla zrovna teď náladu.
Policista 2: Počkejte doktorko! (zavolal na Sandru a pokračoval) Potřebujeme s vámi sepsat protokol.
Sandra: Na tohle vážně teď nemám náladu. (odsekla)
Policista 2: Zabere to jen pár minut... (nedal se odbýt)
Sandra: Dejte mi pokoj. (sykla)
Sandra si poté nasadila sluchátka a podívala se Thomase.
Sandra: Thomasi nemůžeme už letět? (zeptala se nenápadně)
Thomas: Jistě, když zavřeš dveře. (odpověděl a usmál se)
Sandra: A za koho mě máš? (zeptala se udiveně)
Michael s Peterem se zasmáli. Thomas už nic neřekl a znovu se usmál. Sandra se usmála nakonec taky a zavřela dveře. Hned poté mohli konečně letět na kliniku.
Thomas: Medicopter 117, centrále. Dokončili jsme záchranou akci a žádáme o přijetí na Mariánské klinice. (řekl do vysílačky a pokračoval) Doba letu přibližně patnáct minut.
"Přijetí potvrzeno. Přistávací plocha bude připravena, konec."
Letěli už asi deset minut a Sandře to připadalo jako věčnost. Zraněný na tom byl sice docela dobře, ale přežije to?
Michael: Thomasi za, jak dlouho přistaneme? (zeptal se)
Thomas: Přistání za pět minut. (odpověděl po pravdě)
Sandra: Michaeli, jak je na tom? (zeptala se nenápadně)
Michael: Životní funkce má stabilní. (odpověděl a pokračoval) Má šanci, když přežije operaci a dnešní noc.
Sandra: Jistě... (přikývla)
Thomas: Přistání za dvě minuty. (řekl z ničeho nic)

Jen, co přistáli na klinice, převzali si zraněného do péče doktoři. Jen Sandra zůstala chvíli s Thomasem, který si o ni dělal starosti.
Thomas: Jsi v pořádku? (zeptal se nenápadně)
Sandra: Jo... (odpověděla)
Thomas: Moc přesvědčivě to, ale nezní. (namítl a pokračoval) Jsi opravdu v pořádku?
Sandra neodpověděla... Jen zakroutila hlavou a Thomas pochopil, že v pořádku není.
Thomas: Ty jsi přece za to nemohla Sandro, tak si nevyčítej. (podotkl) A navíc, i když si to nezasloužil jsi mu zachránila život. (dodal)
Sandra: Byl to pacient, jako každý jiný... (poznamenala)

Thomas Sandru objal. A poté, co k nim přišli Michael a Peter se rozloučili. Tým se vrátil zpátky na základnu a Sandra zůstala na klinice, kde si později převzala do péče zraněného řidiče.
HOME | © Terka | Zákaz kopirování a zneužívání veškerého obsahu blogu! Obsah celého blogu je chráněn autorským právem! © 2013 - 2018