Recenze a rozhovory - jak psát?? klik

DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola devadesátá třetí

Obchod Cruiseových:
Marisol se pomalu probouzela v obchodě Cruiseových. Když se probudila a spatřila Johnova otce, nevěřila vlastním očím...
Marisol: Pan Cruise? (řekla udiveně) Proč?!
Dominic: Protože můj syn v nemocnici umírá! A za všechno můžeš ty a tvůj otec! (rozčílil se, aniž by si uvědomil, co řekl)
Marisol: Pane Cruisi, poslouchejte mě. Váš syn se už probudil a je v pořádku... (ujišťovala ho)
Dominic: To je lež! (sykl) Tobě a tvému otci nevěřím ani slovo!
Marisol: Nedělejte, pane Cruisi... Prosím...
Dominic, ale Marisol neposlouchal. Přivázal jí ruce ke sloupu, zalepil jí ústa a vše kolem ní až ven polil hořlavinou. Poté svůj vlastní obchod zapálil a odjel...

V nemocnici:
Do nemocnice přijeli Horatio s Ericem. Přijeli za Lily a ptali se jí na jejího manžela. Ta ho však celý den neviděla. A když se dozvěděla co možná udělal, nevěřila tomu...
Eric: Paní Cruiseová! (zavolal na ní)
Lily: Co potřebujete? (zeptala se)
Eric: Jde o vašeho manžela. (odpověděl) Kde je? (zeptal se)
Lily: Já nevím... Celý den jsem ho neviděla.
Horatio: Zkuste si vzpomenout kam by mohl jet. Je to důležité.
Lily: Já opravdu nevím... Co se stalo?
Horatio: Váš manžel unesl moji dceru. (řekl po pravdě)
Lily: Ne! To není pravda... (bránila ho)
Eric: Je to pravděpodobné paní Cruiseová...
Lily: Já opravdu nevím, kde je... Mrzí mě to...

V laboratoři:
Calleigh mezitím našla na uzávěru vražedné zbraně kousek kůže. Teď už je jisté, kdo zabil Christinu Buttlerovou.
Ryan: Našla jsi něco na té zbrani? (zeptal se)
Calleigh: Ano. Kousek kůže, která patří Ducku Eliotovi. (odpověděla)
Ryan: Jak to, že jsme to tehdy přehlédli? (zeptal se udiveně)
Calleigh: Tehdy jsem se soustředili jen na to abychom co nejrychleji chytili vraha. (podotkla)
Ryan: A schytal to John... (poznamenal) Co to děláš? (zeptal se, když Calleigh vzala do ruky telefon)
Calleigh: Chci to zavolat Horatiovi. (odpověděla)
Ryan: Horatio teď řeší únos Marisol... A nejspíš zatím stojí Dominic Cruise...

Někde ve městě:
"Hledané vozidlo bylo naposledy viděno v Coral Gables..." "Vozidlo bylo spatřeno v Brickell."
Horatio: Pane Cruisi vystupte si s rukama nad hlavou!
Dominic: Co jsem udělal? Jel jsem moc rychle? (zeptal se nechápavě)
Eric: Kde je Marisol Caineová?! (zeptal se)
Dominic: To nevím... (odpověděl)
Horatio: Nelžete! Kam jste jí odvezl?!
Dominic: Hmm... už jí nikdy nenajdete. (zasmál se)
Eric: Tak mluvte, kde je?!
Dominic však nic neřekl.
Horatio: Tak podívejte se Dominicu. Jestli je to pomsta za vašeho syna, tak není za co se mstít. Vašeho syna jsme očistili... (poznamenal) Tak mluvte, kam jste jí odvezl?!
Dominic: Dobře, dobře... Řeknu vám, kde je. (řekl a pokračoval) Je v našem rodinném obchodě v Gables. Dva bloky od naše domu. Ale pospěšte si... Dům je v plamenech...
Horatio: Odveďte ho! (řekl a dal pokyn strážníkovi)
Eric: To nemůžeme stihnout... (vyhrkl ze sebe)
Horatio: Ericu jedeme! Ale rychle...

Příště čti:
Do laboratoře dovezou k výslechu Ducka Eliota. Eric s Horatiem jedou co nejrychleji do obchodu Cruiseových.
Je opravdu Duck Eliot pravým vrahem Christiny Buttlerové? A dojedou Horatio s Ericem do obchodu Cruiseových včas, aby zachránili Marisol?
 

Nepřátelé smrti aneb Mise pokračují - kapitola čtvrtá: část první

Yesterday at 12:28 | Terka |  Nepřátelé smrti aneb Mise pokračují

Sophie se ani po dvou měsících po předchozích událostech, nestačila smířit s tím, že její otec měl před ní tajemství. Kolik ještě toho před ní skryl? A jaká všechny otcova tajemství může odhalit?
Na přemýšlení nad odpověďmi však nebyl čas! Byl totiž čas připravit se na další misi.
"Našim terčem bude Victor Smith." řekl Barney a pokračoval: "Je to překupník se zbraněmi. A podle toho, co mi řekl Church se teď Victor nachází v Portoriku. Má tam vyložit náklad termobarických bomb." "To jsou, ale ďábelský zbraně." vyhrkl ze sebe Doc "Normální rutina." podotkl Barney "Je tu, ale jeden problém." dodal "Jaký problém?" zeptal se udiveně Lee "CIA ho chce živého." odpověděl Barney po pravdě "Chlapa, který převáží nebezpečné zbraně? Proč?" zeptala se nechápavě Sophie "Protože unesl, mučil a zabil několik jejich agentů." řekl na to Barney "Chtějí ho dostat před soud, který stejně vyhraje kvůli formalitám." podotkl Lee "A spravedlnost se mění v pomstu." namítl Caesar "Kdy vyrážíme?" zeptal se Doc "Zítra ráno v pět." odpověděl Barney

Následujícího dne dorazil tým do Portorika poměrně brzy. Na místě se rozdělili do týmu a ihned každý vyrazil určenou trasou. Netušili však, že je tam na ně nachystaná past. Obzvlášť pro jednoho z nich…
Všichni vyrazili ihned na cestu. Když už to vypadalo, že jde vše podle plánu se Doc se Sophií ocitli v pasti. Nepřišli si však pro Doca, ale pro Sophii.
"A na rande bys se mnou nešla?" zkoušel to opět Doc na Sophii "Už jsem ti to říkala nejmíň stokrát a řeknu ti to klidně i dvěstěkrát. Ne…" řekla mu na to upřímně Sophie "Není rande jako rande." nedal se Doc "Tak co si pod pojmem rande představuješ?" zeptala se nenápadně Sophie a otočila se čelem k Docovi "Tak zaprvé večeře." odpověděl, usmál se a pokračoval: "A za druhé…" "Vím, co máš na mysli, ale na to rychle zapomeň." skočila mu do řeči "Ale no tak Sophie!"
Sophie se usmála a raději pokračovala dál v cestě. Doc se, ale nevzdával.
"A co jen ta večeře?" zeptal se nenápadně "Podle toho, jak ten pojem 'večeře' myslíš?" zeptala se na místo odpovědi "Hmm…" zamručel
Sophie chtěla něco říct, ale Doc jí dal ruku na pusu a přirazil jí ke zdi.
"Co je?" zeptala se udiveně, když jí Doc sundal ruku z pusy "Dívej…" odpověděl a ukázal na procházející vojáky "Tak jdeme." dodal nakonec Doc, když vojáci odešli
Netrvalo to dlouho a Sophie s Docem narazili na další skupinu vojáků. Tentokrát už šlo, ale o život.
"Docu!" zavolala na něho Sophie, aby ho varovala před vojáky "Jdem, jdem, jdem, jdem…" řekl na to Doc a utíkal se se Sophií schovat
"Barney ozvi se!" řekl Doc do vysílačky "Barney!" zopakoval, když mu nikdo neodpověděl a pokračoval: "Pro ten krám nefunguje?" "Nejspíš tu mají rušičky…" řekla po pravdě Sophie "Děláš si srandu?!" rozčílil se
Doc se Sophií schovával za zdí, která byla z půlky rozbitá. Snažili se opětovat střelbu, ale vojáci byli v přesile.
"Musíme se dostat na druhou stranu." vyhrkl ze sebe Doc "A máš plán, jak to udělat?" zeptala se ho Sophie "Jeden bych měl…" odpověděl a ukázal na granát "Děláš si srandu?" zeptala se udiveně "Máš snad lepší plán?!" "Ne…" "Tak se kryj!"
Doc hodil za zeď granát a po jeho výbuchu se dal i se Sophií na útěk. Bohužel ne na dlouho…
Na Doca a na Sophii narazili další vojáci. Tentokrát se však už museli Doc se Sophií začít rvát.
"Půjdu zprava a ty zleva." pokračoval "Dobře…" přikývla "Tak jdeme!"
Sophie neměla oproti Docovi štěstí. Sice našla rušičku a zničila jí, ale musela se vypořádat ještě s něčím horším…
"Amatéři…" řekla si pro sebe Sophie, když našla rušičku a poté jí hodila o zeď.
"Docu, slyšíš mě? Docu?" řekla Sophie bez váhání do vysílačky "Jo slyším tě Sophie. Je všechno v pořádku?" zeptal se "Jasně… Našla jsem tu rušičku." odpověděla "Výborně." zajásal Doc a pokračoval: "Ty chodby se propojují, sejdeme se tam." "Rozumím…"
Sophie udělala pár kroků vpřed. Zastavili jí, ale dva vojáci, kteří se před ní postavili. Sophie se otočila a zjistila, že je v pasti. Další tři vojáci stáli za ní.
"Jsi v pasti kotě." řekl jeden z vojáků "To asi těžko…" odvětila Sophie a vytáhla svou zbraň
Vojáci byli ve vteřině mrtví a Sophie si myslela, že už vyhrála. Mýlila se…
"Docu máme tu…" řekla Sophie do vysílačky, ale ani nestačila doříct co chtěla
Sophii omráčil jeden voják, který tam přišel s dalšími dvěma.
"Prohledat, svázat a naložit do auta." řekl voják a vzal do ruky telefon: "Pane našli jsme ji." "Výborně. Dovezte jí na domluvené místo." ozval se hlas z telefonu "Rozumím pane."
Doc mezitím dorazil k ostatním. Když, ale Docovi oznamují, že Sophie ještě nedorazila, museli i když nechtěli akci přerušit a Sophii začít hledat.
"Kde je Sophie?" zeptal se Barney Doca "Museli jsme se rozdělit, byla tam skupina vojáků." odpověděl Doc a pokračoval: "Měli jsme se sejít, ale nebyla tam. Tak jsem si myslel, že…" "Sophie ozvi se!" řekl hlasitě Barney do vysílačky "Sophie!" zkusil to znovu
Barney na nic nečekal, a i s ostatními se vydal Sophii hledat. Našli však jen její vysílačku, zbraně, mikinu a vestu. Nikdo z nich však nevěděl, co stalo.
Když se vrátili na místo, kde měl Victor Smith vyložit zbraně našli jen prázdné kontejnery. A nejen to… Byla tam na ně přichystaná další past, která měla ostatní členy Postradatelných zabít.

Sophii vedli dlouhou chodbou dva vojáci. Drželi jí pevně za paže a když se snažila z jejich sevření dostat stiskli jí paže ještě pevněji.
Sophie však nevěděla kam jí odvezli, protože měla přes hlavu černý pytel. Ruce měla svázané za zády tak pevně, že jí pouta odíraly kůži na zápěstí.
Když vojáci dovedli Sophii na určené místo, kde už čekal nejspíš jejich šéf a další čtyři vojáci, posadili jí proti její vůli na rozbitou židli a čekali na další pokyny.
"Sundejte jí to." řekl kdo si a Sophie v tu chvíli měla černý pytel z hlavy sundaný
Když spatřila svého otce živého, jak před ní stojí, byla nejen překvapená, ale i vyděšená.
"Jsi překvapená, že mě vidíš?" zeptal se Billy Sophie "Tati? Ale jak?" vyhrkla ze sebe Sophie a pokračovala: "Zemřel jsi mi v náručí…" "Má smrt byla jen předstíraná." odpověděl "Ale co ta krev? Neměl jsi žádný pulz!" "I já umím kouzlit." usmál se "Jak vidím, tak i tebe Barney do toho zatáhl." dodal, když se podíval na Sophiinu levou paži, na které měla tetování Postradatelných "Bylo to moje rozhodnutí!" odsekla "Hmm… A co je to tohle?" zeptal se a ukázal na Sophiinu jizvu na pravé ruce "To není tvoje starost!" řekla hořce "Za tohle Barneyho zabiju." "Barney, ale za to nemůže! Byla to moje chyba!" "Tak to se ještě uvidí. Hmm…"

Barney a ostatní marně pátrali po Sophii. Jako by se po ní zem slehla.
Barney se měl po návratu do New Orleans setkat s agentem Churchem. Church však nebyl vůbec z toho co mu Barney řekl nadšený.
"Pokusili se nás tam zabít! Byla to past!" rozčiloval se Barney "A co Smith?" zeptal se Church "Nebyl tam…" odpověděl Barney po pravdě "Varoval jsem tě, co se stane, když…" Church nestačil doříct co chtěl, protože mu Barney skočil do řeči: "Při hledání Victora Smithe zmizela Sophie. A jestli s tím má něco společného Smith a něco jí udělá přísahám, že ti ho dovezu po kouskách!" "To mě mrzí, ale se ztrátou se musí počítat." řekl na to Church a pokračoval: "Já ho najdu znovu, ale tentokrát mě nezklameš!"

"Proč jsi zradil tým?" zeptala se Sophie Billyho
Billy stál hned naproti Sophie a pozoroval jí.
"Hmm…" zamručel a pokračoval: "Víš někdy je potřeba se dát na jinou stranu, která je ti souzena." "Ty seš takový parchant!" vyhrkla ze sebe Sophie "Takhle se mnou mluvit nebudeš!" řekl hořce Billy a dal Sophii facku tak silnou, že jí začala téct krev z nosu "Jsem pořád tvůj otec!" dodal "Ty jsi mým otcem přestal být po své falešné smrti!" "Uvidíme, jak dlouho ti to vydrží, má drahá Sophie."
V tu chvíli už Billy držel v ruce injekční stříkačku a plnil jí zelenou tekutinou.
"Co je to?" zeptala se udiveně "To je má milá můj nový objev." odpověděl a pokračoval: "Barney ani neví, že cílem nejsem já, ale tady tenhle jed. Je to prosté Sophie… Ty teď slíbíš, že se přidáš ke mně a já ti slíbím, že ti ten jed neaplikuji." "Trhni si ty hajzle!" "Dobře. Tvoje poslední slovo?" "Ano…" "Držte jí!"
Dva vojáci ihned chytili pevně Sophii za její paže. Sophie se snažila bránit. Marně…
"Máš čtyři hodiny, než se jed začne šířit. Problém je, ale že se projeví jako obyčejná chřipka. Horečky, kašel… Hmm… Tak, že." podotkl Billy a odešel "Vrať se ty hajzle! Vrať se! Slyší mě?! Vrať se!" volala na něho Sophie, ale marně Billy se ani neotočil


Pokračování příště…


Agregátor blogů – můj názor, recenze

Saturday at 0:52 | Terka |  Rozhovory a recenze

Agregátor blogů jsem objevila náhodou na jednom blogu, tak jsem si řekla, že to zkusím. Chtěla jsem zkusit něco nového, něco, aby se mé povídky rozšířily dál do světa.
První dny byly pro mě oříšek, než jsem přišla na celý chod webu. Je tu spoustu kategorií od recenzi po vaření atd. Každý si tu najde tu svou. Já nejvíce navštěvuji kategorie spisovatelé a recenze. Dokonce i můj blog je založený na psaní recenzí na mé povídky.
Každý si tu může zařadit svůj článek do kategorie, která článku odpovídá. Od druhého levelu můžete články hodnotit, přidat vlastní text o čem máte svůj blog nebo o čem píšete, od třetího levelu si můžete přidat druhou kategorii, pokud je váš blog zaměřen na víc kategorií.


Agregátor blogů se mi líbí z toho důvodu, že zde objevíte nové blogy a nemusíte proházet všechny blogové stránky, abyste si našli něco nového.
Jediné, co mi tu chybí a změnila bych je přidat kategorii 'Rozhovory'. Věčně totiž přemýšlím, do které kategorie mám zařadit rozhovor se mnou od svých čtenářů. Zatím je vkládám do kategorie 'Deníček', ale ocenila bych přesnější kategorii v podobě 'Rozhovory'.
 


Nepřátelé smrti aneb Mise pokračují - kapitola třetí

Thursday at 10:39 | Terka |  Nepřátelé smrti aneb Mise pokračují

Sophie se právě na své motorce vracela domů. Bylo pozdě v noci a na tak velké město bylo v nočních ulicích prázdno.
Sophie jezdila domů vždy zkratkou, aby se vyhnula ranním zácpám a byla co nejdřív doma. Jela tudy i tentokrát, ale netušila, že je tam na ní nachystaná past.
Zastavila na křižovatce, když jí naskočila červená. Chvíli stála a po naskočení zelené se vydala opět na cestu. V tu chvíli se to stalo! Sophie cítila jen prudký náraz, který jí odhodil z motorky až do příkopu. Motorka od ní ležela jen pár metrů a Sophie bez jediného pohybu zůstala ležet v příkopu. Je v pořádku?

Barneymu zvonil telefon, na displeji bylo neznámé číslo. Barney hovor přijal a z telefonu se ozval hlas doktorky, že jeho dceru dovezli do nemocnice. Barney nechápavě zakroutil hlavou a vydal se na cestu. Až v nemocnici pochopil, o koho jde.
Sophie seděla na ošetřovně a skrze skleněné dveře pozorovala, jak se Barney baví s doktorem. Jen co doktor odešel přišel Barney za Sophií, že může jít. Sophie si vzala svou bundu a odešla s Barneym.
Barney si dělal o Sophii starosti. Ptal se jí na to, co se stalo, ale Sophie byla ještě v šoku a moc si z toho nepamatovala.
"Jsi v pořádku?" zeptal se Barney "Ne…" odpověděla tiše Sophie "Co se stalo?" ptal se Barney dál "Já nevím… Stalo se to tak rychle." vykoktala ze sebe a pokračovala: "Byla jsem se projet na motorce. Vracela jsem se zrovna domů, když se to stalo. Stalo se to na křižovatce, když jsem měla zelenou. Najel na mě zprava, neviděla jsem ho… Ale on musel vědět, co dělá. Nepokoušel se ani brzdit… Víc si už nepamatuji, probudila jsem se až v nemocnici." "Viděla jsi kdo to byl?" zeptal se "Ne… Ale byla to myslím černá dodávka." řekla a dívala se přitom na Barneyho "Promiň…" dodala tiše "To nic…" uklidňoval jí a pokračoval: "Tak, že tvůj otec?" "Promiň, to bylo první, co mě napadlo." usmála se "Jistě, dcero." usmál se se a chytil Sophii za ruku
Barney odvezl Sophii domů. Ještě jednou si s ní o tom promluvil, kdyby si na něco vzpomněla. Na nic víc si už však nevzpomněla…

Následujícího dne, když už se Sophie z toho trochu vzpamatovala se musela vypořádat ještě s něčím horším…
Sophie seděla na posteli a před sebou měla otevřený svůj laptop. Po chvíli, ale uslyšela hluk z garáže. Vzala z pod polštáře svoji zbraň a šla pomalu ze schodů. Zbraň měla namířenou před sebe s prstem na spoušti. Sešla schody a zastavila na třetím schodu od spodu. Viděla totiž dva stíny pohybující se po garáži. 'Jenom dva?' Pomyslela si, 'ty zvládnu levou zadní…' Po chvíli ucítila na svém rameni ruku. Trhla sebou, na nic nečekala odhodila svou zbraň, chytila muže za předloktí a přehodila ho přes své rameno na zem. Muž se sklouznul po schodech na zem a zůstal bezhybně ležet. Sophie popadla svoji zbraň a aby se ujistila, že je mrtvý střelila ho jednou přímou ranou do hlavy! Oddychla si, ale ne na dlouho…
V tu chvíli po ni začali střílet zbývající dva muži. Sophie se schovala za vysokou polici, ve které byly věci po jejím tátovi. Kulky se odrážely právě od věcí po jejím tátovi. Sophie toho měla dost! Ty věci jsou po mém tátovi, jsou památka! Čekala až střílení utichne, až si její nepřátelé budou nabíjet své zbraně a bude moc opětovat střelbu. Na chvíli vystrčila hlavu ze svého úkrytu a v tu chvíli jí někdo odhodil na zem. Sophie se rychle vzpamatovala, aby se mohla začít bránit. Prala se s tím mužem hlava nehlava. Muž byl však silnější a Sophie nad ním neměla žádnou šanci.
Když jí muž přemohl proti její vůli jí zvednul za paže. Sophie měla sklopenou hlavu do země, protože se ještě nejspíš z toho nevzpamatovala.
"Ahoj Sophie…" řekl muž, který jí zvednul hlavu, aby jej zaregistrovala "Dlouho jsme se neviděli. Vypadáš teď jinak." dodal a usmál se "Kdo jste?" zeptala se Sophie "Hmm… Člověk, který chce dokončit pomstu." usmál se "Pomstu? Jakou pomstu?" zeptala se nechápavě "Tvůj otec něco podělal a je na čase to dokončit." řekl po pravdě a pokračoval: "Tvůj otec mi něco vzal a já to chci zpátky." "Nevím, o čem to mluvíte…" "Pane našli jsme ho." řekl jeden z jeho mužů, když k nim přišel "Tak jo Sophie, jaký je kód k tomu sejfu?" zeptal se ostře "Sejfu? Jakého sejfu?" zeptala se udiveně "K tomu, který se ukrývá ve zdi tvého pokoje." řekl po pravdě a pokračoval: "Jaký je k němu kód? A neříkej mi, že ti o něm tvůj otec neřekl." "Nic o něm nevím…" bránila se Sophie
Sophie v tu chvíli ucítila jaký jí z nosu teče krev. Muž se s ní vůbec nemazlil a přidal jí ještě pár ran do břicha. Sophie se snažila dostat se sevření muže, který jí držel za paže. Marně…
"Nepokoušej mě Sophie! Ten kód!" křičel na ní
Sophie však mlčela. Neměla ponětí o čem to ten chlap mluví. A bála se to znovu říct.
"Ona to neví Patsy." ozval se něžný hlas "To je mi jedno!" řekl ostře Patrick a stiskl Sophii tváře: "Když to nepůjde po dobrém zlatíčko, tak to půjde po zlém. Hmm…" "Zabiješ mě?" zeptala se Sophie Patricka "Ne… Udělám ti něco mnohem horšího." zasmál se

Sophie se dlouho neozývala jak Barneymu, tak ani nikomu z týmu. Dělali si o ní starosti a to, protože to, co se stalo včera večer nebyla náhoda a někdo jí opravdu chce zabít. Nemohli však vědět, že ti, co to naplánovali už Sophii dostali.
Barney a Lee jeli za Sophií. Její vyhýbání se jim bylo neobvyklé. Tohle ještě nikdy neudělala ani po svém zranění.
"Sophie jsi tady?" ozval se Barneyho hlas, když s Leem vešel do jejího domu, nikdo mu však neodpověděl "Sophie…" zkusil to znovu, ale opět nic "Kde sakra je?" zeptal se Lee Barneyho "To nevím…" odpověděl Barney a zarazil se, když viděl kolem sebe spoušť jako po boji "Někdo tu byl." podotkl Lee
Barney se zarazil… Vždyť Sophie by si v dané situaci poradila. Tak co se stalo?

Sophie byla v rukou nebezpečných mužů. Patrick i když to tak zprvu nevypadalo dokázal svým krutým mučením ze Sophie dostat jakoukoliv cennou informaci, kterou potřeboval. Sophie se tomu nedokázala bránit a bylo jasné, že to neskončí dobře…
"Tak naposled, jaký je kód k tomu sejfu!" rozčílil se Patrick "Nevím…" řekla tiše Sophie "Ne?" zeptal se vážně a uhodil Sophii pěstí do obličeje "Ta holka má fakt výdrž." poznamenal jeden z Patrickových mužů "Už toho mám dost!" sykl Patrick a dal pokyn svým mužům, aby Sophii přivázali pod krk pevné lano
Patrick moc dobře věděl co teď přijde. Postavil Sophii na bednu se svázanýma rukama za zády a lano jí pod krkem nechal přivázat skoro na těsno. Pak konec lana přehodil přes trám a díval se na Sophii, jak se snaží, ze svého sevření dostat.
Patrick vzal do ruky Sophiin telefon a vytočil Barneyho číslo. Bylo na čase přejít na plán B.
"Sophie jsi v pořádku?" ozval se Barneyho hlas v telefonu "Sophie… Sophie…" zasmál se Patrick a pokračoval: "Jestli chceš, aby se Sophie dožila zítřejšího rána, něco mi dovezeš." "Co chceš?" zeptal se Barney "V Sophiině domě je sejf a v něm je pevný disk. Chci ho!" "Zapomeň…" řekl na to Barney, jako by věděl, o co se tu jedná." "Tak dobře poslouchej, co se stane, když ten disk nedostanu." řekl na to Patrick a opět dal pokyn svým mužům
Jeden z nich uchopil konec lana a zatáhl za něj. Sophie byla v tu chvíli několik centimetrů nad bednou a snažila se vší silou co ještě měla dostat zpět na pevnou zem. Nešlo to… Patrick namířil telefon proti Sophii, aby Barney slyšel, jak se Sophie tomu brání.
"Slyšíš to Barney?" zeptal se Patrick a pokračoval: "To se právě Sophii láme vaz. Dovez mi ten disk a přežije to. Máš dvě hodiny. Adresu máš ve zprávě."
Patrick telefon zahodil a dal pokyn svému muži, aby Sophii uvolnil lano. Sophie se nadechla, ale po chvíli ucítila ruce na svých pažích, jak jí sundávají z bedny a někam odvádí.

Barney se i ostatními vydal rychle na cestu k Sophii domů Našli sejf a přemýšleli, jak se do něj dostat.
Ani Barney nevěděl, že tu něco takového Billy má.
"Kdyby tady byla Sophie, už by ho měla otevřený." řekl upřímně Doc "Jo, ale ta tu teď není." podotkl Barney a pokračoval: "Musíme se do něj dostat a zjistit o co tu jde." "Co tě napadá?" zeptal se Lee "Musíme ho otevřít násilím." odpověděl Barney a podíval se na ostatní
Byla to jediná možnost, jak se do sejfu dostat. Připevnili tedy na sejf nálož a odpálili jí. V sejfu byl opravdu pevný disk, jak tvrdil Patrick Barneymu. Co je, ale na něm?
"Jak zjistíme, co je na tom disku?" zeptal se Gunnar "Sophiin počítač." navrhl Caesar
Chlapi si vyměnili pohledy. Byla to další jediná možnost… Zapnuli tedy Sophiin počítač, ale ouha, jaké je její heslo?
"Sophie si opravdu svoje soukromí dobře chrání." podotkl Lee "Napadá někoho něco?" zeptal se Toll "Zkuste Tommy." vyhrkl ze sebe Doc z ničeho nic "Co?" zeptal se udiveně Barney "Jen mě to napadlo…" odpověděl Doc
Barney zadal na klávesnici 'Tommy', a vida heslo je správné!
"Jak jsi to věděl?" zeptal se udiveně Gunnar "Koukal jsem se Sophii přes rameno." usmál se Doc "Tak co je na tom disku?" zeptal se Barney "Je tam tohle…" řekl po pravdě Caesar "Tak to jsme v pěkným průšvihu, lidi!" podotkl Toll a pokračoval: "Vyměnit život Sophie za kódy k atomovkám? Proč to tu vůbec Sophie má?" "To musíme zjistit." řekl hlasitě Barney a vypojil disk z počítače "Jdeme!"

Sophie ležela bez jediného pohybu na zemi zavřená ve sklepě. Proto nemohla vědět, že už tam dorazil tým a hledá jí.
"Docu pokus se najít Sophii, musíme zjistit co se tu děje." řekl Barney "Jistě…" podotkl Doc "My ostatní se postaráme o ty chlapy." pokračoval Barney
Rychle se rozešli. Docovi to netrvalo dlouho a Sophii našel. Byla nejspíš ještě v bezvědomí…
"Sophie… Sophie…" řekl tiše Doc, když jí otočil na záda "Docu…" řekla Sophie potichu, aniž by otevřela oči "Jsem tady. Můžeš vstát?" zeptal se jí, když otevřela oči "Jo…" odpověděla tiše "Tak pojď vypadneme." řekl na to Doc a pomohl jí vstát, oba hned poté odešli
"Našel jsem Sophii" řekl Doc do vysílačky "Dobře, dostaň ji odtud." ozval se Barneyho hlas ve vysílačce
Doc bez jediného slova odvedl Sophii ven. Sophie byla však vyčerpaná a dlouho se na nohou neudržela.
"Sophie věděla jsi o tom disku?" zeptal se Doc bez váhání, když ošetřoval Sophii její zranění "O čem to sakra mluvíš?" zeptala se ostře Sophie, i přesto, že měla ukrutné bolesti "O tom disku, co jsi měla doma v sejfu." odpověděl po pravdě Doc "Vůbec nevím, o co tady jde Docu." bránila se Sophie a pokračovala: "Ten sejf nejspíš patřil tátovi. Nikdy mi o něm neřekl. Nevím, co v něm je… Táta mi neříkal spoustu věcí." "Dobře…" řekl tiše Doc, aby Sophii uklidnil

"Máš ten disk Barney?" zeptal se ho Patrick narovinu
Barney právě narazil na Patricka. Lee běžel hned za Barneym, měl strach, aby mu ten disk nedal, i když věděl, že by to Barney neudělal.
"Tak co máš ten disk?" zeptal se znovu Patrick a pokračoval: "Nebo ti na Sophii nezáleží?" "Už je v bezpečí." odpověděl po pravdě Barney "Hmm…" zamručel Patrick "Ten disk!" vyhrkl ze sebe "Nedostaneš ho, vím, co chceš udělat." řekl na to Barney
Lee měl na Patricka namířenou zbraň. Čekal až mu dá Barney povel, aby ho mohl konečně zastřelit. Chvíli čekal, co se bude dít. Potom si s Barneym vyměnil pohledy a bez jediného zaváhání stiskl spoušť. Patrick padnul k zemi a Barney a Lee odešli bez jediného slova.
Sophie na tom byla opravdu špatně a potřebovala se dostat co nejrychleji do nemocnice. To by nebyl problém, ale co ten disk?

Sophie stála s Barneym na mostě a dívali se sebe provinile. Jako by jeden druhému něco tajil…
"Co uděláš s tím diskem?" zeptal se Barney "Musím se ho zbavit. Nemohla bych připustit, kdyby se to mělo stát znovu." odpověděla po pravdě Sophie "Tvůj otec byl dobrý člověk, Sophie." podotkl Barney a pokračoval: "Ale nikdy by mě nenapadlo, že by mohl být v něčem takovém zapletený." "Jistě…" řekl tiše Sophie
Potom se podívala Barneyho a následně na disk, který celou tu dobu držela v ruce. Hned na to zvedla ruku s diskem a bez jediného slova ho hodila z mostu do řeky…

DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY - kapitola devadesátá druhá

17. may 2017 at 10:39 | Terka |  DREAM of CRIME aneb JAK TO BYLO DOOPRAVDY

V nemocnici:
Do nemocnice přijeli Calleigh a Frank. Přijeli za Johnem, a hlavně za jeho matkou, aby jim řekli, že John je pravděpodobně nevinný...
Frank: Paní Cruiseová. Můžeme s vámi mluvit? (zeptal se, když jí potkal na chodbě)
Lily: Jistě. (odpověděla)
Calleigh: Otisk, který se našel na vražedné zbrani, který zabil Christinu Buttlerovou je falešný.
Lily: To znamená, že můj syn tu vraždu nespáchal? (zeptala se udiveně)
Calleigh: Ano. (řekla po pravdě) Moc nás to mrzí, paní Cruiseová. Opravdu...
Lily: Už víte, kdo to mému synovi udělal?
Frank: Stále na tom pracujeme. Ale zjistíme to. (ujistil jí) Musíme mluvit i s vašim synem.
Lily: Dobře... Můžu být u toho?
Calleigh: Jistě. Ale musíte ho nechat samotného mluvit.
Lily jen přikývla a všichni tři odešli za Johnem.

V laboratoři - Horatiova kancelář:
Do laboratoře přijala Marisol. Chtěla totiž vědět, jak je na tom John a zatím jí nikdo nic neřekl.
V kanceláři svého otce se však dozvěděla něco, co by sama asi neměla vědět...
Horatio: Marisol. (řekl, když přišel do své kanceláře)
Marisol: Ahoj tati. (řekla a zavřela složku) Já..., já chtěla jsem vědět něco o Johnovi. (špitla)
Horatio: Marisol, moc dobře víš, že o tomhle jsem si něco řekli, to zaprvé... (řekl naštvaně a pokračoval) A John je v pořádku. (ujistil jí)
Marisol: Už se tedy probudil?
Horatio: Ano... Nedělej si starosti.
Marisol: On by si taky o mě dělal starosti tati! (sykla)
Horatio: Ano, já vím... (řekl a odmlčel se)
Horatio však vyrušila hádka policisty a Dominica Cruise. Jen co to zpozoroval nic Marisol neřekl a šel za nimi.
Horatio: Strážníku, co se tu děje? (zeptal se)
Strážník: Pan Cruise, tu přišel vyhrožovat, že jestli se budeme dále zabývat případem Christiny Buttlerové, kde hraje roli jeho syn, že tu žalobu podá. (odpověděl po pravdě)
Horatio: Hmm... Jistě. Já už to vyřídím. (podotkl)
Strážník nic neřekl a odešel.
Horatio: Pane Cruisi, proč nejste v nemocnici se synem? (zeptal se)
Dominic: Jak s ním můžu být? (zeptal se) Když má tak mrtvý pohled?!
Horatio: Váš syn se před několikati hodinami probudil a ptá se po vás.
Dominic: To jsou kecy! (sykl) Nevěřím vám ani slovo! Vám už věřit nebudu! (rozčílil se a podíval se na Marisol) Ještě jsme neskončili poručíku...! (dodal a odešel)
Marisol: Tati, jsi v pořádku? (zeptal se)
Horatio: Ano... (odpověděl) Běž domů Marisol.
Marisol: Dobře... (řekla a objala své otce) Dávej na sebe pozor tati... (dodala a odešla)
Horatio po odchodu Marisol zavolal Frankovi, aby nechal Dominica Cruise sledovat, se slovy "Franku, dej sledovat Dominica Cruise. Je nebezpečný..."

V nemocnici:
Marisol však nejela domů. Jela za Johnem do nemocnice. Ale protože to musela udělat tajně tak tam šla jako jeho sestra... Když však přišla k jeho pokoji stál tam strážník, který ho hlídal. A, protože měl strážník dobré srdce pustil tam Marisol, alespoň na pět minut.
Marisol: Ahoj. (řekla, když se objevila ve dveřích Johnova nemocničního pokoje)
John: Mari! (řekl nadšeně) Co tady děláš? A jak ses sem dostala? (zeptal se udiveně)
Marisol: Jsem tu jako tvoje sestra. (řekla a zasmála se)
John: Moje sestra? (řekl udiveně)
Marisol: Jo...
John: A já myslel, že jsem ve snu. Štípni mě...
Marisol se usmála a opravdu Johna štípla.
John: Au... (vyjekl) Neber to doslova!
Marisol: Promiň... (podotkla) Už je ti líp? (zeptala se)
John: Hmm... Jo, myslím, že ano.

Dům Caineových:
Marisol už byla doma několik hodin. Když uslyšela hluk v kuchyni šla se podívat, zda už se nevrátil její otec. Její otec to však nebyl...

V laboratoři:
Do laboratoře se Horatiovi donesla zpráva, že jeho dcera zmizela. On sám už možná věděl, kdo za tím stojí...
Frank: Horatio, poslal jsem hlídky k tobě domů jak si chtěl. (podotkl) Ale měl bys vědět, že dveře byly otevřené a uvnitř nikdo nebyl. A navíc tam byly stopy po zápase... (dodal a pokračoval) A taky Dominic Cruise...
Horatio: Co je s Cruisem? (zeptal se, když Frankovi skočil do řeči)
Frank: Zmizel našim hlídkám... (odpověděl)
Horatio: Franku, to on Marisol unesl. Chce se pomstít za syna. (řekl a byl na odchodu) Vyhlas po něm pátrání...
Frank: Jistě...

Příště čti:
Dominic Cruise opravdu Marisol unesl. A je schopný čehokoliv...!
Calleigh mezitím najde na vražedné zbrani novou stopu, které by je měla už konečně zavést k pravému vrahovi.
HOME | © Terka | Zákaz kopirování a zneužívání veškerého obsahu blogu! Obsah celého blogu je chráněn autorským právem! © 2013 - 2017